Česko se řítí do demografické změny, která podle odborníků převrátí sociální i zdravotní systém vzhůru nohama. Data ukazují, že nejpočetnější ročníky vstupují do seniorského věku a stát není připravený na nápor lidí, kteří budou potřebovat pravidelnou pomoc. V článku se podíváme na to, proč varování odborníků sílí, kolik lůžek by Česko potřebovalo, jak dramaticky poroste počet nemocných seniorů a proč může být řešením posílení komunitní péče i prevence.
Stárnutí populace
Česká republika začíná narážet na realitu, kterou demografové předpovídali už roky. Vlna Husákových dětí se totiž přesouvá do věku, kdy roste výskyt nemocí a potřeba každodenní péče. Ve vizualizacích, které odborníci ukazují veřejnosti, se jasně rýsuje propad v mladších ročnících a prudký nárůst seniorů. Ladislav Dušek k tomu říká: „Když se projdete po ulici, podívejte se kolem sebe a všímejte si, jak vypadají lidé kolem vás. Za deset let to bude úplně jiná, mnohem starší společnost.“ Podle propojených dat ze zdravotnického a sociálního systému jde o proměnu, která dorazí rychleji, než kdokoli čekal.
Nejhorší čísla teprve přijdou
Nejsilnější ročníky míří do penze a s nimi roste i počet těch, kdo budou potřebovat pravidelnou podporu. Skupina lidí nad 85 let se má podle odhadů zdvojnásobit. V této věkové kategorii přitom nějakou formu péče potřebuje až šedesát procent osob. Stárnutí přináší širokou škálu nemocí od cukrovky přes rakovinu až po degenerativní choroby. Jen Alzheimerova choroba se loni léčila u téměř 120 tisíc lidí. O dvacet let později to má být více než dvojnásobek. Stejně strmě porostou i počty lidí s demencí.
Kapacity, které nelze postavit
A tím přichází největší problém. Aby stát zvládl péči o tak obrovskou skupinu nemocných seniorů, musel by během příštích desetiletí navýšit kapacity o výstavbu zařízení se zhruba 35 tisíci lůžky navíc. Dušek k tomu dodává: „To je víc než deset nebo dvanáct fakultních nemocnic, to je prostě nemožné.“ A nejde jen o budovy. Chybí i personál, který by péči zajišťoval. Stárnutí populace je spojené s mnoha nemocemi a rozsah péče, kterou Češi budou potřebovat, by současný systém nezvládl.
Nedostatek odborníků
Jedním z nejpalčivějších problémů je dramatický nedostatek lékařů a zdravotních sester. „V České republice máme asi 350 geriatrů,“ upozorňuje Dušek. „Z toho ale asi třetina bude za pět let v důchodu. Potřebujeme jich přitom nutně přes tisíc.“ Odborníků, kteří by se věnovali nejstarším pacientům, je jen zlomek toho, co bude země v příštích dekádách potřebovat. Podobné je to u sester i pečovatelského personálu, který už dnes pracuje na hraně možností.
Jak z toho ven
I přes alarmující čísla existují scénáře, které by mohly tlak na nemocnice zmírnit. Odborníci zdůrazňují, že posilování komunitní péče, prevence a domácí podpory může zásadně snížit počet potřebných lůžek. Dušek vysvětluje: „Pracujeme s různými scénáři. Při posílení komunitních služeb a geriatrie nebudeme potřebovat tolik lůžek, abychom lidem zařídili bezproblémové opečovávání. V každém regionu může být spektrum služeb jiné.“ Tato varianta však předpokládá, že stát i kraje začnou jednat rychle a systematicky.
Realita dnešních kapacit
Z dostupných dat vyplývá, že současné kapacity rozhodně nestačí. V zařízeních sociální a zdravotní péče bylo loni 76 761 lůžek a během roku jimi prošlo přes 93 tisíc klientů. Počet ošetřovacích dnů dosáhl téměř 26 milionů. Do roku 2035 by péči mohlo potřebovat 135 600 osob. Počty lůžek i ošetřovacích dnů se mají dramaticky navýšit. A to vše je jen minimální scénář – reálné hodnoty mohou být ještě vyšší.
Vyhlídky do roku 2050
Pokud Česko nezačne situaci řešit hned, může se během několika desetiletí ocitnout v krizi. V roce 2050 má péči potřebovat přes 303 tisíc seniorů. Počet lidí nad 90 let stoupne z dnešních 71 tisíc na více než 170 tisíc v roce 2040. Husákovy děti budou nejpočetnější generací i ve věku kolem osmdesáti let. Délka života se zvyšuje a s ní i tlak na systém. Právě tempo této demografické změny je podle expertů nejnebezpečnější.
Kraje musí začít jednat
Podle ministra práce v demisi Mariana Jurečky je situace natolik vážná, že čas na přípravu se nebezpečně krátí. Upozorňuje, že změna se týká hlavně regionů, které budou čelit největšímu tlaku. „Je potřeba, aby se problém začal vnímat výrazně jinak. Nikdo z krajů údaje nezpochybnil, že by jim to vycházelo jinak. Budeme mít obrovskou nálož,“ varuje Jurečka. Pokud se přípravy nezačnou řešit okamžitě, mohou být dopady na sociální i zdravotní péči katastrofální.
Zdroj: ČT24.cz
