Bez dlouhých řečí a dramat oznámila Jana Maláčová, že po letech aktivní politiky definitivně odchází ze scény. Na svém Instagramu se s veřejností rozloučila slovy o vděčnosti, klidu a rodině. Zatímco se připravuje na listopadový sjezd Sociální demokracie, na kterém předá vedení svému nástupci, fanoušci i političtí pozorovatelé se zamýšlejí, jakou stopu po sobě v české politice zanechala.

Nový začátek pro Janu Maláčovou

Bývalá ministryně práce a sociálních věcí oznámila svůj odchod s nečekaným klidem a optimismem. Na Instagramu sdílela zprávu, která překvapila i její nejbližší spolupracovníky. „Připravuji sjezd Sociální demokracie, kde stranu předám svému nástupci. Z politiky odcházím. Ne se zklamáním, ale s vděčností,“ napsala. Dodala, že si nyní dopřává odpočinek a čas s rodinou.

Klíčový listopadový sjezd

Sociální demokracie se připravuje na důležitý moment – 22. listopadu se uskuteční sjezd, kde odejde nejen Maláčová, ale celé užší vedení strany. Mezi nimi i bývalý ministr kultury a zahraničí Lubomír Zaorálek, který spolu s Maláčovou tvořil hlavní tvář letošních voleb. Strana tak čeká zásadní obměna, která může rozhodnout o její budoucnosti.

Neúspěch, který změnil směr strany

Maláčová a Zaorálek vsadili na spolupráci s KSČM v rámci uskupení Stačilo!, které mělo sjednotit levicové voliče. Výsledek však byl zklamáním – strany se do Sněmovny nedostaly. Tento neúspěch znovu otevřel debaty o směřování Sociální demokracie, která naposledy zasedala ve Sněmovně v roce 2017.

Rozkol uvnitř Sociální demokracie

Spojení s komunisty se ukázalo jako krok, který mnozí členové odmítli. Zaznívala kritika ze všech stran, od bývalých ministrů po regionální politiky. Mezi těmi, kdo opustili řady SOCDEM, byli například Jiří Dienstbier nebo pardubický hejtman Martin Netolický. Strana tak v posledních letech čelila nejen propadu preferencí, ale i rozkolu mezi vlastními členy.

Politická dráha plná vzestupů i pádů

Jana Maláčová vstoupila do Sociální demokracie už v roce 2008 a o deset let později se stala ministryní práce ve vládě Andreje Babiše. Na sjezdu v roce 2019 získala post první místopředsedkyně a v roce 2021 ho obhájila. Krátce nato ale přišel pád – ČSSD se nedostala do Sněmovny a Maláčová postupně ztratila pozici v čele strany.

Návrat na scénu a poslední pokus

Po několika letech mimo hlavní dění se Maláčová v roce 2024 znovu objevila na politické scéně. Stala se předsedkyní přejmenované SOCDEM a pokusila se stranu znovu postavit na nohy. Spolupráce s KSČM však její plány zhatila. Přesto zůstala aktivní v debatách o sociálních tématech a na sítích často kritizovala kroky vlády Petra Fialy.

Život po politice

Dnes už se Maláčová prezentuje v úplně jiném světle. Tvrdí, že si konečně užívá klid, věnuje se rodině a osobnímu rozvoji. Z jejích slov je cítit úleva i smíření s tím, že její politická kapitola je uzavřená. Otázkou zůstává, zda se k veřejnému životu někdy vrátí, nebo jestli se vydá zcela jinou cestou.

Odkaz, který zůstává

Ať už budou názory na její působení jakékoli, jedno je jisté – Jana Maláčová patřila k nejvýraznějším postavám levicové politiky poslední dekády. Její energie, razantnost i schopnost vyvolávat diskuzi z ní udělaly osobnost, která zůstane v paměti voličů i kritiků.

Zdroj: iDNES.cz