Únava, která přichází s prvními teplejšími dny, dokáže pořádně zaskočit. Mnozí sáhnou po vitamínech z lékárny a čekají rychlý zázrak. Odborníci ale upozorňují, že jarní vyčerpání má hlubší kořeny a bezhlavé užívání doplňků může napáchat víc škody než užitku. Co se v těle skutečně děje, kdo patří do rizikové skupiny a kdy už zpozornět?

Skutečný problém nebo jen výmluva

Pocit, že vás na přelomu zimy a jara přejel parní válec, nezažíváte sami. Jarní únava sice nefiguruje v učebnicích jako oficiální diagnóza, přesto má podle lékařů reálný biologický základ. Tělo reaguje na delší dny, intenzivnější světlo i změnu času. Právě přechod na letní čas na konci března často rozhodí spánkový rytmus a člověk se cítí, jako by vůbec nespal. Než ale vyrazíte do lékárny, položte si otázku, proč jste vlastně unavení.

Hormony v chaosu

Endokrinoložka Marta Klementová vysvětluje, že zima odpovídá klidové fázi roku. „Zima hormonálně odpovídá klidnější fázi roku – tělo je připraveno na odpočinek a spánek. Na jaře se náhle mění délka dne, intenzita světla i denní režim a tělo musí přeprogramovat hormonální osy. Jde především o osu spánek–bdění, kterou řídí melatonin, stresovou osu řízenou kortizolem a nepřímo i štítnou žlázu,“ říká lékařka. Organismus tak doslova přelaďuje své vnitřní hodiny, což může vyvolat únavu, podrážděnost i výkyvy nálad.

Kdo padá nejčastěji

Podle lékařky ze spánkového centra Lucie Hartmannová trápí pacienty nejen únava, ale i motání hlavy, nízký tlak nebo zhoršená koncentrace. „Patří sem pocit psychické a fyzické vyčerpanosti, ospalost i přes dostatečný spánek, podrážděnost, nízký tlak, bolesti nebo motání hlavy,“ popisuje. Nejohroženější skupinou zůstávají ženy v náročném období, lidé pod dlouhodobým stresem, pacienti s poruchami štítné žlázy či inzulinovou rezistencí. U nich může jarní změna udeřit mnohem silněji.

Psychika pod tlakem očekávání

Jaro spojujeme s novou energií a restartem. Jenže co když se tak necítíte? Psycholog Miroslav Zachovalý upozorňuje, že únava nemusí znamenat jen fyzické vyčerpání. „Nemusí souviset jen s nedostatkem energie, ale může být i signálem psychického vyčerpání či ztráty smyslu,“ vysvětluje. Tlak okolí, které očekává radost a výkon, může pocit vyčerpání ještě zhoršit. Člověk pak bojuje nejen s tělem, ale i s pocitem, že selhává.

Vitaminy jako past

Data laboratoří Synlab ukazují, že hladina vitaminu D bývá v březnu nejnižší z celého roku. Klinický biochemik Marek Antoš k tomu říká: „Vitamin D je nezbytný nejen pro imunitní systém, ale také pro správné fungování svalů, kostí a dokonce i psychickou pohodu. Napomáhá totiž produkci hormonu štěstí – serotoninu.“ Přesto odborníci varují před bezhlavým doplňováním. „Užívání naslepo však může mít zcela opačný efekt a kromě peněženky zbytečně zatěžuje i naše tělo,“ dodává Antoš. Nadbytek železa či vitaminu D může poškodit játra, srdce nebo ledviny.

Kdy zbystřit

Pokud únava trvá déle než několik týdnů, zesiluje nebo se přidá bušení srdce, dušnost či výrazné změny nálad, měli byste zpozornět. Může jít o sníženou funkci štítné žlázy, začínající cukrovku nebo rozvíjející se depresi. V takovém případě lékaři doporučují krevní testy a cílené vyšetření místo experimentování s doplňky stravy.

Co opravdu funguje

Odborníci radí vrátit se k základům. Pravidelný, ale přiměřený pohyb venku na denním světle pomůže nastavit hormonální rytmus. Kvalitní spánek, odlehčený jídelníček, dostatek tekutin a omezení stresu často udělají víc než hrst pilulek. Pokud vás během zimy skolila jedna infekce za druhou, dopřejte tělu čas na regeneraci a nesnažte se únavu přetlačit silou.

Dovolte si zpomalit

Psycholog připomíná, že únava nepředstavuje selhání. „Je důležité situaci normalizovat a dovolit si být unavený. Únava není selhání, ani slabost. V psychoterapii často pracujeme s úpravou nároků na sebe, s realistickým plánováním a s rozlišováním mezi výkonem a skutečnými potřebami,“ radí Zachovalý. Někdy stačí ubrat tempo, srovnat priority a dát tělu i hlavě prostor, aby se s příchodem jara znovu nadechly.

Zdroj: Seznamzpravy.cz