Prahou se o víkendu nesl silný symbol solidarity a emocí. Jedno z nejznámějších míst metropole se proměnilo v dějiště události, která spojila historii, současnou válku i jasný politický vzkaz. V následujících řádcích se dozvíte, proč se Karlův most zahalil do žlutomodrých barev, kdo za akcí stál a jaké silné momenty celé shromáždění přineslo.

Symbol na srdci Prahy

Karlův most se v sobotu dopoledne stal místem, které přitáhlo pozornost nejen turistů, ale i obyvatel metropole. Přes jeho historickou dlažbu se táhla přibližně třicet metrů dlouhá ukrajinská vlajka, kterou nesl řetěz desítek lidí. Scéna působila mimořádně silně – žlutomodré barvy kontrastovaly s kulisami Starého Města a vytvářely obraz, který se hluboce vryl do paměti přihlížejících. Účastníci se shromáždili už před polednem a od prvních minut bylo jasné, že nejde o běžnou demonstraci, ale o emotivní připomínku národní identity a soudržnosti.

Řetěz jednoty s jasným poselstvím

Akci s názvem Řetěz jednoty zorganizovalo ukrajinské velvyslanectví v České republice u příležitosti Dne sjednocení Ukrajiny. Právě tento den připomíná klíčový okamžik z roku 1919, kdy se západní a východní část země formálně spojily v jeden stát. Podle tajemnice velvyslanectví Nadii Malovanové má tato tradice hluboké kořeny a Ukrajinci ji dlouhodobě udržují po celém světě. „Před 107 lety byl 22. ledna podepsán Akt Zluky (Akt sjednocení), kdy se Západoukrajinská lidová republika sjednotila s Ukrajinskou lidovou republikou a staly se jedním státem,“ připomněla během shromáždění.

Písně hymny a minuta ticha

Na místě se podle organizátorů sešlo zhruba dvě stě lidí, převážně Ukrajinců, ale i Čechů, kteří přišli vyjádřit podporu napadené zemi. Zazněly ukrajinské lidové písně, projevy i obě národní hymny. Silným momentem se stala minuta ticha věnovaná obětem války, která na okamžik umlčela celý prostor kolem mostu. Někteří účastníci měli na oblečení odznaky v národních barvách, jiní nesli transparenty, z nichž jeden s nápisem „Hanba kolaborantské vládě“ vyvolal mezi přihlížejícími rozporuplné reakce.

Průvod přes most a hlasité slogany

Po úvodní části se dav vydal ze staroměstské strany přímo na Karlův most. Vlajka se rozvinula v plné délce a účastníci ji společně nesli přes celé přemostění. Atmosféra byla hlučná a emotivní, lidé skandovali hesla jako „Stop Russia, stop war“, „Zbraně pro Ukrajinu“ nebo „Sláva Ukrajině, hrdinům sláva“. Ozývalo se také heslo „Free Azov“, které připomínalo pokračující boj a napětí spojené s válkou. Policie byla po celou dobu přítomná, situace však zůstala klidná a bez nutnosti zásahu.

Jednota jako odpověď válce

Během setkání vystoupil i ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč, který zdůraznil význam soudržnosti v době ruské agrese. „Den jednoty Ukrajiny a Ukrajinců je pro nás velmi důležitý, v době ruské agrese má jednota pro náš národ obrovský význam a hodnotu,“ uvedl. Připomněl také útoky na energetickou infrastrukturu, kvůli nimž miliony lidí zůstávají bez základních potřeb. Podle jeho slov právě společná podpora ze zahraničí pomáhá Ukrajincům vytrvat.

Podpora Česka i sbírky milionů

Velvyslanec zároveň poděkoval České republice a místním iniciativám, které se aktivně zapojují do pomoci. Zmínil finanční sbírky na nákup generátorů a další podpory, do nichž se zapojují tisíce lidí. „Jednota Ukrajinců a také všech kolem nás nám pomáhá vydržet. Je to naše moc, naše síla, naše odpověď Putinovi, který nás chce zničit,“ prohlásil Zvaryč a dodal, že pokračující spolupráce je důležitá i pro bezpečnost samotného Česka. Na akci se objevil také argentinský velvyslanec Claudio Javier Rozencwaig, který šel v čele průvodu a nesl vlajku společně s ukrajinským diplomatem.

Historie živého řetězu

Tradice „živého řetězu jednoty“ sahá do ledna 1990, kdy se statisíce lidí spojily v nepřerušený lidský řetěz táhnoucí se z Kyjeva přes Lvov až do Ivano-Frankivsku. Odhady účasti se různí, některé zdroje hovoří až o milionech lidí. Tato událost tehdy symbolizovala touhu po svobodě a předznamenala pád Sovětského svazu i vznik nezávislé Ukrajiny. Podobnou akci uspořádali v roce 1989 také obyvatelé pobaltských států. Pražské setkání tak navázalo na dlouhou tradici, která i dnes nese silné poselství jednoty a odporu proti útlaku.

Zdroj: Novinky.cz