Případ Petra Kramného, odsouzeného za vraždu své manželky Moniky a dcery Klárky během rodinné dovolené v Egyptě v roce 2013, otřásl veřejností svou krutostí. Po dlouhých deseti letech strávených za mřížemi se Kramný rozhodl promluvit a podělit se o traumatické zážitky spojené s osudem své rodiny. V dokumentárním seriálu režiséra Petra Hátleho nazvaném „Kauza Kramný“ na Voyo.cz poskytl Petr Kramný upřímný pohled do svého nitra, přičemž se nevyhnul ani těm nejtěžším vzpomínkám.
Reklama
Osudný den plný zažívacích problémů
Podle Kramného výpovědi měla rodina trávit osudný den na hotelovém pokoji, kde všichni bojovali se zažívacími problémy. Situace se však zhoršila natolik, že Monika a Klárka nakonec podlehly svým zdravotním komplikacím. Kramný byl po tragédii převezen do nemocnice, kde se snažil zjistit, co se vlastně stalo.
„Když jsem ležel v tý nemocnici, tak jsem se ptal jenom na to, kde je Monika s Klárkou, kde jsou nebo co jim je,“ vzpomínal Kramný se slzami v očích.
Ztráta milované manželky a dcery zanechala v Kramném hluboké rány. Moře, které pro mnohé představuje místo odpočinku a radosti, se pro něj stalo symbolem bolesti a utrpení. „Moře pro mě znamená bolest, všechno špatně,“ svěřil se. Přiznal také, že je pro něj mimořádně obtížné o této tragédii mluvit, přestože uplynulo již deset let.
Vyšetřování smrti Moniky a Klárky nebylo pro Petra Kramného vůbec snadné. Tři měsíce ho zadržovánali v Egyptě, konkrétně na pokoji v hotelu, kde k neštěstí došlo. „Dá se říct, že jsem byl v takovém vězení, sice pokojovém, ale byl. Znám ho nazpaměť, ten pokoj. Přirostl ke mně jako k tělu, já a pokoj jsme byli jedno,“ popsal Kramný svůj pobyt v zemi.
Reklama
Jeho matka vzpomínala na telefonáty, které v té době od syna obdržela. „Brečel, mami, já už chci domů. Já jsem mu říkala: Petře, pokud jsi opravdu nic neudělal, tak tě pustí,“ uvedla s tím, že jí Petr neustále opakoval, že jeho svědomí je čisté.
Vězeňský život a strach ze smrti
Nakonec byl Petr Kramný shledán vinným z vraždy své ženy a dcery a odsouzen k 28 letům odnětí svobody. Svůj trest si odpykává ve věznici Mírov, kam přišel s obavami o vlastní život. „Když jsem sem přijel, tak to bylo místo pro ty nejhorší zločince. A když jsem šel nádvořím, tak jsem si říkal, že tady asi umřu. Ale pak jsem si říkal, že já tady vlastně umřít nemůžu, protože už dávno mrtvej jsem,“ svěřil se Kramný v dokumentu.
Nový začátek a naděje
Přestože Petr Kramný čelil neuvěřitelné tragédii a musí nést následky svých činů, zdá se, že v něm stále plane jiskra naděje. Jeho upřímná výpověď naznačuje, že si uvědomuje závažnost svých skutků a snaží se najít cestu k vnitřnímu smíření. Ačkoliv nic nemůže vrátit zpět, možná pro něj existuje šance na nový začátek a pokání.
