Přestože se o zvířatech tvrdí, že nemohou myslet ani cítit, každý den nám dokazují, že se od nich můžeme naučit správnému chování a empatii, které mnoha lidem často chybí. Ve světě, ve kterém jsme stále více individualističtí, je důležité osvojit si prvky altruismu (nesobeckého způsobu myšlení a cítění, nezištného jednání ve prospěch druhých). Následující text svědčí o tom, čím vším nás mohou psi a kočky inspirovat. A je to skutečný balzám na duši.
Psi a kočky, nejlepší přátelé
Psi a kočky jsou odjakživa považováni za největší nepřátele, kteří vůbec mohou na tomto světě existovat. Ale video, které obletělo celý internetový svět, ukazuje něco zcela jiného. Dojemná scéna, která nejednoho člověka dojme k slzám, že alespoň ve světě zvířat je vše v pořádku a funguje empatie a laskavost. Snímek zachycuje psa jménem Pudink, jak krmí hladovou kočku a neváhá ji potravu vložit až do úst. Celá scéna je o to více dojemná, když vidíte pejska, jak radostně vrtí ocasem.
Psí hrdina
Poté, co milióny lidí po celém světě zhlédly video na internetu, pejsek je nyní považován za laskavou duši a malého andílka. Jeho majitel Fu, zároveň autor videa, celou situaci popsal takto: „Pracoval jsem a najednou jsem viděl Pudinka, jak štěká na rohu zdi u dvora. Když jsem viděl tu kočku, myslel jsem si, že na ni nějak zaútočí, bude ji honit nebo s ní bojovat. Vůbec jsem netušil, že na kameru zachytím tak hezký okamžik.“ Že je Fu na svého pejska náležitě pyšný, asi není potřeba zmiňovat.
Laskavější než někteří lidé
„Zvířata mají tak laskavou duši. Opravdu mě to rozplakalo. Někteří lidé takové gesto nikdy nedokáží projevit,“ napsal jeden ze sledujících do komentářů. Jiný zase uvedl: „Je to rozkošné! Pudink je malý andílek. Psi jsou prostě nejlepší!“
Štědrost a altruismus vedou ke štěstí
Je možné, že i zvířata mohou při projevech laskavosti a štědrosti prožívat štěstí jako my lidé? Týmu neurobiologů z univerzit v Lübecku v Německu, Chicagu a Curychu se rozhodl tuto tezi potvrdit. Bylo totiž dokázáno, že projevy štědrosti a pocity štěstí jsou v mozku úzce provázány. Jedinci, kteří projeví štědrost, by se tedy měli cítit mnohem šťastnější než ti, kteří jsou sobečtí a nikdy se k podobnému gestu neuchýlili.
Experiment velkorysosti a sobeckosti
Philippe Tobler a Ernst Fehr, ředitelé studie, zapojili do experimentu 50 lidí, aby mohli lépe potvrdit svůj objev. Účastníci experimentu byli rozděleni do dvou skupin – velkorysí a sobečtí. Poté byly oběma skupinám rozdány testy, kde se jejich altruistické a sobecké sklony měly podrobit zkoušce. Test měřil mozkové aktivity jedinců ve třech oblastech.
- Sociální chování a kvalita štědrosti
- Pocity štěstí
- Schopnost zvážit klady a zápory v rámci rozhodování
Jak se asi dalo očekávat už na začátku, skupina velkorysých vykazovala více nesobeckých vlastností než druhá. Test tak umožnil první skupině uvědomit si, že prostý slib laskavého chování ještě, než je uveden do praxe, podporuje altruistickou povahu, která je doprovázena pocity štěstí. Problém ovšem může nastat ve dvou věcech – posílení komunikace mezi oběma oblastmi mozku, jedinci se chovají velkoryse ze zištných důvodů, aby se u nich vytvořil pocit štěstí.
