Elenka měla být podle lékařky v pořádku a doma v klidu dobrat antibiotika. Místo toho jí v těle tiše a neúprosně postupovala agresivní leukémie. Příběh malé holčičky a její maminky ukazuje, jak málo někdy stačí k tomu, aby se běžná návštěva ordinace změnila v boj o holý život. V následujících řádcích se dozvíte, co všechno Elenka prožila, jak dramatická byla cesta k diagnóze a proč její rodina dnes musí prosit o pomoc veřejnost.

Antibiotika místo vyšetření

Elenka se narodila jako zdravé a veselé dítě, které nic nenasvědčovalo vážným zdravotním problémům. Když ale ve čtyřech letech začala být často nemocná, její maminka Marie Houšková zpozorněla. Opakované infekce, horečky a únava nebyly podle ní normální. S dcerou proto zamířila k dětské lékařce, kde ale narazila na zastupující pediatričku. Ta Elenku bez jediného vyšetření poslala domů s tím, že jde o zánět močových cest, a předepsala antibiotika. V té době už přitom dívce ničila tělo akutní leukémie.

Kolotoč nemocí bez odpovědí

Antibiotika na chvíli zabrala, ale jen zdánlivě. Elenka dobrala jedny léky, týden byla relativně v pořádku a poté musela nastoupit další léčbu. Horečky se vracely, bolesti nepolevovaly a maminka cítila, že něco není v pořádku. Přesto se při další návštěvě ordinace setkala s nezájmem a zlehčováním situace. Lékařka stále trvala na původní diagnóze a odmítala provést základní odběry. Čas mezitím hrál proti malé holčičce.

Varovné signály zůstaly bez odezvy

Stav Elenky se postupně zhoršoval a přidaly se i bolesti zad, které maminku znepokojily nejvíc. Přesto se v ordinaci nic nezměnilo a dívka znovu odcházela domů s antibiotiky. Jak později vyšlo najevo, v její krvi se už šířila akutní lymfoblastická leukémie, extrémně agresivní onemocnění, které bez léčby končí fatálně. Každý další den bez správné diagnózy znamenal obrovské riziko.

Telefonát který změnil život

Zlom nastal až ve chvíli, kdy se Marie Houšková dostala s dcerou ke své kmenové pediatričce. Ta neváhala a okamžitě provedla potřebné odběry. Druhý den ráno zazvonil telefon a zazněla slova, která mamince obrátila svět naruby. „Druhý den ráno mi zazvonil telefon, že čekají na Elenku v motolské nemocnici, že je to akutní stav. Mně v tu chvíli absolutně nedocházelo, co je to hematologie, co se děje, co se bude dít, proč mě tam posílají,“ vzpomíná Marie Houšková. Elenka tak putovala do Fakultní nemocnice Motol.

Krutá diagnóza bez slitování

V nemocnici šlo všechno rychle a bez zbytečných slov. Odběry, kanyly, vyšetření kostní dřeně a poté verdikt, který žádný rodič nechce slyšet. „Pak přišel pan doktor a oznámil mi, že má akutní lymfoblastickou leukémii,“ popisuje chvíli, na kterou nikdy nezapomene. Z běžných zdravotních potíží se během několika hodin stal boj o život pětiletého dítěte.

Dětství plné bolesti

Následovaly měsíce, které Elenka strávila v nemocnici. Chemoterapie, lumbální punkce, kortikoidy a další náročné zákroky se staly každodenní realitou. Malá holčička musela snášet centrální žilní katetr i dlouhé hodiny v nepřirozených polohách při vyšetřeních. „Udělala bych cokoliv, abych tam mohla být místo ní já,“ říká její maminka, která dodnes nese těžké psychické následky toho, co musela u svého dítěte sledovat.

Boj neskončil ani po léčbě

Přestože lékaři Elence zachránili život, její trápení tím neskončilo. Po propuštění z nemocnice musí pravidelně dojíždět na kontroly a patří mezi imunitně ohrožené pacienty. Ideální by byla doprava soukromou sanitkou, kterou ale pojišťovna nehradí a maminka si ji nemůže dovolit. Marie Houšková tak zůstala na péči o tři děti sama a čelí nejen obrovské psychické zátěži, ale i finanční nejistotě.

Prosba o pomoc bez přetvářky

Maminka malé Elenky dnes otevřeně přiznává, že situaci sama nezvládá. „Mrzí mě, že musím dělat sbírky, abych měla na přežití. Vím, že může nastat situace, kdy člověk nebude mít ani na jídlo. Byla jsem už i v takové situaci. Vím, jaký je to pocit, že v tu chvíli pro děti nic nemám,“ svěřuje se. Její slova nejsou výčitkou, ale zoufalou prosbou o pomoc, aby její děti mohly alespoň trochu normálně žít.

Zdroj: Denik.cz