Napětí kolem výroků na mezinárodní scéně opět roste a do centra pozornosti se dostala nejen Organizace spojených národů, ale i česká politická reprezentace. Ministr zahraničí Petr Macinka vyzval ke kroku, který může mít dalekosáhlé důsledky. Zvláštní zpravodajka OSN se však brání a tvrdí, že sporná slova nikdy nepadla. Kdo tedy říká pravdu a co se skutečně odehrálo na konferenci v Kataru?

Macinkova ostrá slova

Ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka ostře vystoupil proti zvláštní zpravodajce OSN pro lidská práva na okupovaných palestinských územích Francesce Albaneseové. Na sociální síti X ji veřejně vyzval k rezignaci. Podle něj měla na konferenci v Kataru označit Izrael za „společného nepřítele lidstva“, což považuje za naprosto nepřijatelné. Ve svém vyjádření uvedl: „Trpělivost má své meze. Zvláštní zpravodajka OSN Francesca Albaneseová by měla ze své funkce rezignovat. Její nejnovější výroky, v nichž označuje Izrael za ‚společného nepřítele lidstva‘, jsou nepřijatelné a neobhajitelné,“ napsal Macinka.

Očekávání od OSN

Macinka zároveň zdůraznil, že podobná rétorika podle něj jen prohlubuje napětí a podkopává důvěru v nestrannost Organizace spojených národů. V dalším vyjádření dodal: „Od představitelů OSN očekáváme odpovědnost, profesionalitu a nestrannost,“ čímž jasně naznačil, že považuje situaci za vážné selhání. Jeho výzva nezůstala bez odezvy a okamžitě vyvolala bouřlivé reakce doma i v zahraničí.

Zpochybněná slova

Do celé kauzy však vstoupil server France24, který zveřejnil informace z přepisu projevu Albaneseové. Podle něj zpravodajka Izrael za společného nepřítele lidstva neoznačila. Sama Albaneseová tato slova popřela a trvá na tom, že jí byla přisouzena neprávem. Server zároveň připomněl, že je vůči Izraeli dlouhodobě velmi kritická, avšak konkrétní formulace, která vyvolala rozruch, podle dostupných přepisů nepadla.

Francie žádá rezignaci

Přesto se k výzvě připojila i Francie, která požaduje její odchod z funkce. Odvolává se přitom nejen na aktuální spor, ale i na výroky z posledních let. Situace tak přerostla hranice běžné diplomatické přestřelky a stala se tématem mezinárodní debaty o nestrannosti a odpovědnosti představitelů OSN.

Minulá kontroverze

Francesca Albaneseová čelila kritice už dříve. Podle agentury Reuters použila v souvislosti s Izraelem termín genocida. Spojené státy na ni loni v červenci uvalily sankce s odůvodněním, že podněcuje Mezinárodní trestní soud k postupu proti americkým a izraelským činitelům. Tehdejší ministr zahraničí Marco Rubio její kroky označil za nelegitimní a ostudné. Kritiku si vysloužila také kvůli vyjádření k útoku propalestinských aktivistů na redakci deníku La Stampa, kdy uvedla, že incident má být varováním pro novináře, aby dělali lépe svou práci.

Válka jako pozadí sporu

Celý spor se odehrává na pozadí pokračujícího napětí mezi Izraelem a hnutím Hamás. Příměří v Pásmu Gazy platí od loňského 10. října, přesto zůstává situace křehká. Válka vypukla v říjnu 2023 po útoku ozbrojenců Hamásu na jih Izraele, při němž zahynulo kolem 1200 lidí a další stovky byly uneseny. Následná izraelská vojenská operace si podle údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze vyžádala více než 71 000 obětí, přičemž data nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci.

Otazníky nad odpovědností

Kauza kolem výroků Francescy Albaneseové tak znovu otevírá otázku, kde leží hranice mezi kritikou a zaujatostí. Pokud skutečně sporná slova nepadla, proč se kolem nich strhla taková bouře? A pokud ano, může si představitelka OSN dovolit podobnou formulaci? Diplomatická přestřelka tak zdaleka nekončí a další vývoj může výrazně ovlivnit důvěru v mezinárodní instituce.

Zdroj: iDNES.cz