To, o čem se při chovu hospodářských zvířat moc nemluví. Nebo se raději o problematice citlivosti těchto druhů zvířat raději pomlčí, aby spotřebitelé neztratili chuť k jídlu. Tato zvířata jsou přece chována na maso a pro mléko, farmáři proto na jejich city nehledí, jejich cílem je prodat vyrobené produkty za nejvyšší cenu. To je bohužel odvrácená strana mnohých farem a zemědělských družstev. Naštěstí existují organizace, které zvířatům pomáhají a nenechají je poslat na jatka. Případ Emmy dokazuje citlivost dobytka.
Jen pro peníze
Zemědělci na běžných farmách a v družstvech přistupují k chovaným hospodářským zvířatům je jako ke kusům dobytka. Nestarají se nad rámec povinností, které je potřeba udělat pro to, aby se prodalo maso nebo mléko za nejvyšší možnou cenu. Ve chvíli, kdy zvíře v tomto směru „doslouží“, jeho pouť končí na jatkách. Na farmě se pak místo něj objeví nový kus, který opětovně slouží jen pro generování peněz.
Krávy mají city
Na jedné německé farmě se chovala pro maso i Emma, kráva, která žila po celý svůj život zavřená za mřížemi. Majitelé chovali krávy na maso, proto nebyla nikdy venku nebo ve stádu. Jednoho dne naložili Emmu na přívěs. V tu chvíli došlo k situaci, kdy Emma začala ronit slzy. Každý si může říci, že se jedná jen o zvíře, ale i to má city. Kráva se domnívala, že se jedná o její poslední cestu, která skončí pod rukama řezníka.
Svoboda na pastvině
Emma oproti jiným kusům neskončila na jatkách, ale byla vykoupena organizací Kuhrettung Rhein-Berg, protože ochránci nabídli více peněz než výkupna masa. Farma se navíc dostala do finančních potíží, proto Emma necestovala tam, kam se domnívala, ale za dalšími krávami na pastviny.
Ochránci následně zaznamenali okamžik, kdy se Emma poprvé setkává s ostatními kusy ze stáda, nadto se poprvé ocitá na trávě a ve volném prostranství. Je vidět, jak je šťastná!
