Evropa se nachází na rozcestí a podle některých hlasů se nebezpečně přibližuje k zániku základních svobod, na kterých byla kdysi vystavěna. V tomto článku se podíváme na tvrdá slova amerického viceprezidenta J. D. Vance, který varoval před rozpadem demokracie v Evropské unii. Ukážeme si konkrétní případy z Rumunska, Německa, Francie i dalších států, které mají dokazovat, že svoboda slova mizí a nepohodlní politici jsou systematicky vylučováni z politického života. Kam až může tento trend dojít a co to znamená pro budoucnost Evropy?

Viceprezident USA varuje před koncem demokracie

Na bezpečnostní konferenci v Mnichově vystoupil 14. února 2025 americký viceprezident J. D. Vance s řečí, která zcela změnila tón celé události. Místo očekávané debaty o mezinárodní bezpečnosti Vance prohlásil, že „největší hrozbou dneška je ústup Evropy od jejích nejzákladnějších hodnot“. Obvinil evropské instituce z cenzury, potlačování opozice a otevřené manipulace s volbami. Jeho výroky měly v sále šokující účinek, protože uvedl konkrétní případy – například v Rumunsku nebo Německu – které měly ilustrovat, že se jedná o trend, nikoli o náhodu.

Rumunsko zrušilo volby a zatklo kandidáta

Zřejmě nejvýraznějším příkladem je situace v Rumunsku, kde tamní ústavní soud podle slov bývalého eurokomisaře Thierryho Bretona zrušil prezidentské volby kvůli hrozbě vítězství pravicového kandidáta Călina Georgesca. Breton dokonce dodal: „Udělali jsme to v Rumunsku a pokud to bude nutné, uděláme to i v Německu.“ Když se Georgescu pokusil znovu zaregistrovat do voleb, byl okamžitě zatčený s obviněním z pokusu o svržení ústavního pořádku – bez jakýchkoliv důkazů. Tato událost je podle Vance znepokojivým varováním, kam může dojít snaha eliminovat ideologické soupeře.

AfD pod tlakem, cenzura na obzoru

Dalším znepokojujícím příkladem je vývoj v Německu, kde pravicová strana AfD získala ve volbách téměř 21 % hlasů. Přesto byla označená za „extremistickou organizaci“ a její účast ve vládě byla kategoricky odmítnutá vítěznou CDU. Nový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že „s AfD nikdy spolupracovat nebudeme“, a německá tajná služba ji označila za hrozbu pro demokracii. J. D. Vance zároveň upozornil, že EU je připravená vypínat sociální sítě během nepokojů, pokud vyhodnotí sdílený obsah jako „nenávistný“ – aniž by bylo jasné, co tím vlastně myslí.

Evropské vlády popírají obvinění

Po vystoupení J. D. Vance se evropští politici snažili jeho slova rychle zpochybnit. Olaf Scholz například prohlásil: „Dnešní demokracie v Evropě chrání svobodu, ne ji omezuje.“ Francouzský ministr zahraničí přidal, že svoboda slova je zaručená, a britský premiér Starmer uvedl, že v jejich zemi přežije svoboda slova „ještě velmi, velmi dlouho“. Přesto případy jako soudní rozhodnutí proti Marine Le Pen či likvidace televizních kanálů ve Francii naznačují, že Vance nemusí být daleko od pravdy.

Pravicoví lídři mizí ze scény

Ve Francii odsoudili Marine Le Pen k pětiletému zákazu činnosti a čtyřem letům vězení, přestože obvinění vycházela ze způsobu zaměstnávání asistentů, jaký praktikují i jiné strany. V Nizozemsku Geert Wilders vyhrál volby, ale nesestavil vládu, protože se proti němu spojily všechny ostatní strany. V Rakousku dopadla Svobodná strana podobně. Jedinou výjimkou zůstává Giorgia Meloni v Itálii, která zvítězila jako součást širší pravicové koalice.

Média a soudy dusí svobodné projevy

Francouzský prezidentský kandidát Éric Zemmour byl opakovaně odsouzený za své výroky o islámu. ARCOM uzavřel televizní stanici C8 a další kanály pokutoval za nedostatek „plurality“. V Británii zase lidé dostávají tresty za modlitbu u potratových klinik. Americký ministr Marco Rubio výstižně poznamenal: „To není demokracie, to je převlečená tyranie.“

Demografická výměna jako tabu

Jedním z největších strašáků, o kterých se nesmí mluvit, je takzvaná „velká výměna“. Evropané mají stále větší obavy, že masová migrace mění kulturní identitu kontinentu. „Probíhá souboj vůle občanů a vůle elit,“ píše Heather Mac Donald. Zatímco muslimská porodnost v Evropě roste, vlády odmítají o změnách otevřeně mluvit a jakýkoliv náznak kritiky trestají jako rasismus nebo extremismus.

Naděje na záchranu?

Naděje ale existuje. AfD v Německu získává popularitu, Marine Le Pen může být nahrazená charismatickým Jordanem Bardellou, Reform UK v Británii posiluje. Stále víc voličů chce slyšet hlasy stran, které slibují zachování evropské kultury. Otázkou zůstává, jestli jim bude dovolené uspět. Jak napsal Michael Barone: „Evropské elity přesvědčily samy sebe, že musí demokracii v zájmu její záchrany zničit.“

Zdroj: Protiproud.info