Jan Darmovzal se po návratu do Česka snaží znovu nadechnout a vrátit se k normálnímu životu, ale zkušenosti z venezuelského vězení ho stále dohánějí. V následujících řádcích se čtenáři dozvědí, jaké podmínky musel snášet, co ho drželo nad vodou a proč se i po propuštění rozhodl bojovat za ostatní, kteří zůstali uvězněni v režimní pasti daleko od domova.

Návrat z temnoty

Jan Darmovzal se vrátil do vlasti po dlouhých měsících, které strávil v naprostém odloučení od světa. Z Venezuely ho do Prahy přepravil armádní speciál, jenž přistál v lednu letošního roku. Přestože se jeho zdravotní stav postupně zlepšuje, návrat do běžného života pro něj zůstává složitý. Každodenní aktivity mu připomínají, čím vším si musel projít, a fyzické i psychické následky se jen pomalu hojí. Už samotný návrat do známého prostředí pro něj znamenal obrovský nápor emocí, které se mísily s úlevou i vyčerpáním.

Vězení bez pravidel

Podmínky, které Darmovzal ve venezuelské cele zažil, popsal bez příkras a s drsnou otevřeností. „Efektivní lékařská péče neexistovala. Neustálá zima a nulová hygiena vedla mnohdy k velmi vážným zdravotním komplikacím téměř u všech vězňů. Dny probíhaly v neustálém stresu a nejistotě, co může přijít dále. Kompletní izolace, nulový přístup k informacím, žádné konzulární návštěvy,“ uvedl v prohlášení. Slova, která působí jako mrazivé svědectví o prostředí, kde lidská důstojnost neměla žádnou hodnotu a kde se přežití stávalo každodenním bojem.

Psychický nátlak a strach

Izolace nebyla jen fyzická, ale především psychická. Neustálé tresty, ponižování a nejistota ohledně dalšího dne lámaly vězně zevnitř. Darmovzal popsal zacházení jako nelidské a upozornil, že tlak měl fatální dopady na psychiku spoluvězňů. „To vedlo ostatní vězně k několika pokusům o sebevraždu, které vedly k mnoha depresivním krokům a dalšímu zhoršení podmínek,“ dodal. Atmosféra strachu se tak stala každodenní realitou, ze které nebylo úniku.

Zdraví na hraně

Dlouhodobý pobyt v takových podmínkách se neobešel bez následků. Darmovzal otevřeně přiznal, že zdravotní komplikace ho trápí i po návratu domů. Tělo oslabené zimou, nedostatkem hygieny a lékařské péče potřebuje čas, aby se zotavilo. Přesto se snaží hledět dopředu a postupně se znovu zapojovat do běžného života, i když cesta k plnému uzdravení zůstává nejistá a náročná.

Prosba o klid

Po propuštění se na něj upřela pozornost veřejnosti i médií, což pro něj a jeho rodinu znamenalo další zátěž. Darmovzal proto požádal o respektování soukromí. „Prosím veřejnost a média o respektování soukromí pro mě a mou rodinu, jelikož jsme prošli náročnou zkouškou a vezme nám nějaký čas, než se věci opět ustálí,“ uvedl. Tato slova ukazují, že i po návratu z vězení pokračuje jeho boj, tentokrát o klid a prostor pro zotavení.

Dík všem, kdo pomohli

Ve svém prohlášení nezapomněl poděkovat lidem, kteří se podíleli na jeho osvobození a návratu do Česka. Vyzdvihl práci diplomatů i posádky letadla, jež ho bezpečně dopravila z Caracasu do Prahy. Podpora, které se mu během celé doby dostalo, pro něj znamenala zásadní psychickou oporu a naději v situaci, kdy se zdálo, že spravedlnost zůstává nedosažitelná.

Zadržení bez důkazů

Venezuelské úřady Darmovzala zadržely během jeho turistické cesty s obviněním, že se měl podílet na spiknutí proti prezidentovi Nicolás Maduro. Česká diplomacie však tato tvrzení odmítla jako nepodložená a absurdní. Nevládní organizace Foro Penal označila jeho případ za politicky motivované zadržení, které zapadá do širšího obrazu represí venezuelského režimu.

Pomoc ostatním vězňům

Přestože si sám nese těžké následky, Darmovzal nechce na utrpení zapomenout. Rozhodl se podporu, kterou získal, nasměrovat k pomoci dalším politickým vězňům, kteří zůstávají za mřížemi. Podle Foro Penal venezuelské úřady sice v posledních týdnech propustily stovky lidí, ale stovky dalších nadále zůstávají uvězněny. Darmovzalův příběh tak nekončí návratem domů, ale pokračuje snahou upozornit na osudy těch, kteří stále čekají na svobodu.

Zdroj: Zpravy.aktualne.cz