Andrej Babiš znovu rozvířil veřejnou debatu. V následujících řádcích se čtenář dozví, proč se Česká republika nezapojila do ručení za obří půjčku Ukrajině, jak premiér své rozhodnutí obhajuje, jakou roli v tom hraje Evropská unie a proč se do popředí dostalo téma míru, o kterém se podle něj mluvilo až překvapivě málo.
Video které spustilo lavinu
Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš v sobotu ráno zveřejnil video, ve kterém se rozhodl veřejnosti vysvětlit krok, jenž vyvolal řadu otázek. Česká republika se totiž nezařadila mezi státy, které by ručily za společnou půjčku Ukrajině. Babiš hned v úvodu zdůraznil, že nejde o odmítnutí pomoci, ale o jiný způsob podpory. Do popředí se tak dostalo jeho vysvětlení, které znělo jednoduše, ale zároveň vyvolalo silné reakce napříč politickým spektrem i mezi občany sledujícími dění v Evropě.
Pomáháme jinudy říká premiér
Babiš ve svém vystoupení použil jasná slova, která chtěl mít zaznamenaná bez jakýchkoli pochybností. „Protože my pomáháme Ukrajině,“ uvedl premiér s tím, že Česká republika přispívá výraznými částkami do evropského rozpočtu. Podle jeho slov jde každoročně o desítky miliard korun, které se následně přerozdělují. Právě tímto mechanismem má podle něj pomoc proudit i na Ukrajinu, aniž by se Česko muselo přímo zavazovat k ručení za další úvěr.
Zobrazit příspěvek na InstagramuReklama
Desítky miliard z české kapsy
Premiér ve videu připomněl konkrétní čísla, která mají jeho postoj podpořit. „Tyhle peníze potom dostává Ukrajina přes evropský rozpočet,“ vysvětlil s odkazem na částky, jež Česko odvádí do společné evropské kasy. Podle něj se roční příspěvek pohybuje mezi 60 až 62 miliardami korun. Právě tato fakta podle Babiše dokazují, že Česká republika v pomoci Ukrajině neustupuje, ale volí cestu, kterou považuje za odpovědnou vůči vlastním financím.
Stovky miliard eur pro Kyjev
Ve videu zazněla i další výrazná čísla, která mají dokreslit rozsah mezinárodní podpory. „Ukrajina, když spočítáme i novou půjčku, tak celkově je to 377 miliard euro, co dostali a ještě dostanou. Takže Česká republika přispívá,“ řekl Babiš. Touto větou chtěl ukázat, že pomoc Ukrajině už dávno přesáhla běžné rámce a že i nepřímé příspěvky jednotlivých států tvoří významnou část celkové sumy.
Téma míru podle Babiše zapadlo
Premiér se však nezastavil jen u financí. Ve svém vyjádření se ostře dotkl i jednání na Evropské radě, kde mu prý chyběla širší debata o ukončení konfliktu. „Kdy už konečně ho dojednají. To je důležité. O tom tam bylo málo. Malá diskuze. Téměř žádná. Jeden lídr o tom mluvil. Ptal jsem se – kdy to bude? Už to konečně dojednejte. Bylo by dobré, kdyby byl konečně dojednán trvalý mír a samozřejmě bezpečnost pro Ukrajinu,“ zaznělo z jeho úst. Právě tato slova vyvolala další vlnu reakcí.
Neobvyklá dohoda v Evropské unii
Zástupci členských zemí Evropská unie se po dlouhém vyjednávání dohodli na společné půjčce, která má zajistit financování Ukrajiny na následující dva roky. Protože plán vyžadoval jednomyslnost a některé státy ji odmítly garantovat, lídři zvolili netradiční řešení. Z finální dohody byly vyňaty Maďarsko, Slovensko a také Česká republika, přičemž každá z těchto zemí k tomu měla odlišné důvody.
Česko v jiném táboře než Budapešť
Babiš zdůraznil, že postavení České republiky nelze srovnávat s přístupem Budapešti či Bratislavy. Česko podle něj závěry Rady odsouhlasilo, pouze se neúčastní ručení za úvěr. Záruky tak ponesou zbývající členské státy. Premiér zároveň připomněl, že půjčku by měla v konečném důsledku splatit samotná Ukrajina, i když zatím zůstává nejasné, odkud Kyjev vezme prostředky na splácení a jak vysoké budou úroky.
Otazníky kolem splácení
Na závěr se tak dostáváme k největší neznámé celé dohody. Zatímco pomoc má pokračovat, otázky kolem financování a návratnosti zůstávají otevřené. Právě to podle premiéra vyžaduje střízlivý přístup a důkladné zvažování každého dalšího kroku. Rozhodnutí Česka tak dál rezonuje veřejným prostorem a vyvolává diskusi o tom, kde leží hranice solidarity a odpovědnosti vůči vlastním občanům.
Zdroj: iDNES.cz
