Vládní koalice vedená Petrem Fialou představila nový čtyřletý plán, kterým se snaží obhájit své setrvání u moci. Na první pohled jde o snůšku slibů o modernizaci, odpovědnosti a jistotě pro občany. Jenže realita posledních čtyř let ukazuje, že mezi tím, co vláda říká, a tím, co skutečně dělá, zeje hluboká propast. Od energetiky přes školství až po sociální oblast zůstávají klíčové problémy nevyřešené, zatímco zadlužení roste a občané čelí dalšímu zvyšování daní.

Energetická závislost

Koalice SPOLU tvrdí, že chce chránit domácnosti před drahými energiemi a zajistit energetickou bezpečnost. V praxi ale vláda lobbovala za to, aby fosilní plyn získal status „udržitelné investice“, a počítá s výstavbou nových plynových elektráren. Přitom data Českého statistického úřadu jasně ukazují, že Česko se od ruského plynu neodpoutalo – naopak, jeho podíl na dovozu v roce 2024 opět dramaticky vzrostl. Zatímco vláda veřejně hlásala, že ruský plyn už k nám neteče, realita byla přesně opačná.

Slova o financích

V programových slibech se často skloňuje fráze „odpovědné veřejné finance“. Jenže státní dluh narostl na rekordních 3,1 bilionu korun a loňský schodek patřil mezi nejhorší v historii. Vláda si sice pomohla dočasnými daněmi či dividendou ČEZ, ale strukturální problémy vůbec neřešila. Přitom se dál hovoří o snižování daní, i když už teď není jasné, kde na všechny sliby vzít peníze. Odpověď na oblíbenou otázku politiků „Kde na to vezmeme?“ zatím nikdo nenabídl.

Věda na papíře

Koalice se ráda chlubí investicemi do moderních technologií, umělé inteligence nebo vesmírného výzkumu. Na papíře to zní velkolepě, jenže ve skutečnosti rozpočty na vědu a výzkum stagnovaly a kvůli vysoké inflaci dokonce reálně klesaly. Teprve v roce 2024 došlo k mírnému navýšení, které však nedokázalo napravit předchozí propad. Vysoké školy dál čekají na nový zákon a školství spíše svírají debaty o platech než modernizace, o které vláda mluví.

Školství v mlze

ODS slibuje světové standardy vzdělávání, ale učitelé a rodiče narážejí na nedostatečný rozpočet a nevyřešené reformy. Kariérní řád či nový zákon o vysokých školách se odkládají, zatímco školám reálně chybí prostředky. Slova o „moderní výuce“ tak kontrastují s realitou, kdy učitelé bojují spíše s nedostatkem než s inovacemi.

Sociální záruky jen na oko

Program slibuje podporu rodin a seniorů, ale kroky vlády mluví jinak. Důchodcům byla snížena mimořádná valorizace, reforma se odkládá a rodiny zasáhl takzvaný konsolidační balíček, který zdražil potraviny, knihy i léky. Daně a poplatky narostly hlavně střední třídě, zatímco velké firmy a fosilní průmysl se těmto opatřením vyhnuly. Vláda sice mluví o moderním a přívětivém Česku, ve skutečnosti však dopady nese běžný občan.

Rozporuplná strategie

Fiala se snaží přesvědčit veřejnost, že jedinou alternativou k jeho „odpovědné vládě“ je návrat Andreje Babiše. Jenže to je falešné dilema. Kritici namítají, že ODS a její partneři měli čtyři roky na to, aby nabídli moderní evropskou politiku, a přesto se dál drží zastaralých receptů. Odklon od fosilních paliv se nekoná, věda a školství stagnují a občané čelí dalším škrtům.

Česko potřebuje víc

Namísto nekonečných slibů o modernizaci by země potřebovala skutečnou energetickou nezávislost, větší investice do obnovitelných zdrojů, transparentní hospodaření a sociální jistoty, které nebudou dopadat jen na vybrané skupiny. Výzvy jako klimatická změna, digitalizace či stárnutí populace se nedají odkládat donekonečna.

Čas na změnu

Z Fialových slov „mysleli jsme to dobře, dopadlo to jako vždycky“ se stává hořká pravda. Pokud má Česko obstát v Evropě a čelit budoucím krizím, potřebuje politiku, která nebude recyklovat staré chyby, ale nabídne opravdovou alternativu. A tu současná vláda zatím nenabízí.

Zdroj: Seznam Medium