Jiří Krampol byl osobnost, kterou si nešlo splést – nezaměnitelný hlas, osobitý humor a jedinečný herecký projev z něj učinily jednu z nejvýraznějších postav české divadelní, filmové i televizní scény druhé poloviny 20. století. Byl mužem, který dokázal čelit životním zkouškám s nadhledem, ironií i úsměvem – a právě to na něm lidé milovali.
Dětství a studia
Narodil se v Praze, kde také prožil své dětství. Divadlo ho okouzlilo už v útlém věku a touha stát se hercem ho dovedla až na DAMU, kde byl přijat ke studiu. Tam se potkal s tehdy začínajícími hvězdami jako byli Josef Abrhám, Petr Čepek nebo Václav Sloup. Studium herectví bylo náročné, ale Krampol se rychle etabloval a brzy získal angažmá v Divadle Na Fidlovačce, později v legendárním Divadle Na zábradlí. I tehdy ho nejvíc přitahovala komedie a přímý kontakt s publikem.
Cesta ke slávě
Na divadelních prknech si získal diváky svým charismatem, ale opravdový průlom přišel až díky spolupráci s Miloslavem Šimkem. Jejich satirické scénky se staly symbolem inteligentního humoru a natrvalo se zapsaly do historie české televizní zábavy. Krampol uměl vtipkovat o běžném životě i společenských absurditách, aniž by ztrácel lidskost. V očích národa se stal nejen hercem, ale i komentátorem každodenní reality.
Do širšího povědomí vstoupil také jako moderátor oblíbeného pořadu Nikdo není dokonalý, kde s hosty rozebíral životní paradoxy i kuriózní situace. Jeho přirozený humor, pohotovost a schopnost naslouchat z něj udělaly jednoho z nejoblíbenějších bavičů své generace.
Film, televize a legendární dabing
Před kamerou ztvárnil desítky výrazných rolí napříč žánry – od dramat po komedie. Jeho jméno se ale zlatým písmem zapsalo i do historie českého dabingu. Neodmyslitelně se spojil s hlasem Jeana-Paula Belmonda, jemuž propůjčil svůj hlas ve snímcích jako Zvíře, Sympatický darebák nebo Veselé Velikonoce. Za dabing obdržel prestižní Cenu Františka Filipovského, ale s humorem sobě vlastním rád připomínal, že za práci na filmu Muž z Ria dostal tehdy jen 2 760 korun hrubého.
Osobní život plný zvratů
Krampolův život byl bohatý i po osobní stránce. Čtyřikrát se oženil a jeho rodinné vztahy byly často komplikované. S první manželkou Janou Fořtovou měl syna Tomáše, který se po rozvodu odstěhoval do Austrálie. Druhý syn z dalšího vztahu přijal příjmení matky. Třetí manželství s modelkou Martou bylo poznamenáno tragédií – jejich syn Jan zemřel jako kojenec. Krampol však přijal i Martinyho syna z předchozího vztahu a stal se mu druhým otcem. Poslední manželkou byla o 23 let mladší Hana, která ho přežila jen o pět let. Její smrt Jiřího hluboce zasáhla a po ztrátě partnerky zůstal osamělý, i když udržoval blízký kontakt s dětmi svých bývalých partnerek a vyženěnými dětmi, ke kterým často cítil silnější pouto než k těm biologickým.
Zdraví a poslední roky života
V pokročilém věku Jiřího trápily vážné zdravotní komplikace – problémy s dýcháním, srdcem i ledvinami. Podstupoval opakované hospitalizace, kvůli otokům a zadržování vody v těle trávil týdny na jednotce intenzivní péče. Navzdory tělesnému strádání si však uchoval svůj typický humor a neochvějnou chuť rozdávat dobrou náladu – jak přátelům, tak fanouškům.
Později se přestěhoval do Domova sociálních služeb v Praze, kde si postupně zvykl na nové prostředí. Oceňoval klid, péči a svůj pokoj s výhledem do zahrady. Přijímal návštěvy, sledoval dění kolem sebe a i na invalidním vozíku zůstával milovanou osobností.
Poslední rozloučení a odkaz
Jiří Krampol zemřel 26. července ve věku 87 let. Poslední chvíle strávil v nemocnici, obklopen lidmi, kteří ho měli rádi a přáli mu klidný odchod. Jeho smrt se dotkla celého národa. Odešel člověk, který dokázal být vtipný i v těžkých časech, který přinášel radost a úlevu v době, kdy to lidé nejvíce potřebovali.
Zůstane v paměti jako muž, který byl nejen skvělým hercem, ale především dobrým člověkem. Odkaz Jiřího Krampola je trvale zapsán do srdce české kultury – nejen díky jeho hereckým výkonům, ale i díky lidskosti, laskavosti a schopnosti rozzářit tvář i tomu, kdo zrovna neměl důvod se smát.
