Bouřlivý spor o peníze pro Ukrajince v Česku nabírá na obrátkách a do hry vstupují ostrá politická prohlášení, emoce i tvrdá čísla. Hlavní roli v příběhu hraje šéf SPD, který tlačí na razantní změny, zatímco ministerstvo i další politici brzdí a varují před důsledky. Následující řádky mapují celý konflikt, jeho pozadí i možné scénáře dalšího vývoje.

Tvrdý požadavek ze strany SPD

Předseda Sněmovny a lídr hnutí SPD Tomio Okamura rozvířil politické vody prohlášením, že chce v Česku ukončit jakoukoli finanční podporu Ukrajincům. Podle něj stát vyplácí dávky, které by se měly okamžitě zrušit. Ostře se vymezil nejen proti humanitární dávce, ale obecně proti posílání jakýchkoli peněz směrem k Ukrajině. Jeho slova vyvolala silnou odezvu napříč politickou scénou i mezi veřejností, protože se dotýkají citlivého tématu solidarity a státní pomoci.

Citace která rozpoutala debatu

Okamura své stanovisko vyjádřil bez obalu a zcela jednoznačně. „Tady inkasují Ukrajinci různé dávky a podobně, to chceme taky zrušit,“ prohlásil minulý týden. Následně své vyjádření ještě přitvrdil slovy: „My chceme ukončit jakékoliv vyplácení sociálních dávek a jakékoliv finanční podpory Ukrajincům a stejně tak nechceme posílat naše peníze ani zbraně na Ukrajinu,“. Právě tato slova se stala spouštěčem ostrých reakcí a otevřela otázku, kam až je politická reprezentace ochotná zajít.

Ministerstvo zaujímá opatrný postoj

Ministerstvo práce a sociálních věcí, které vede Aleš Juchelka, však plošné rušení dávek odmítá. Podle resortu není vhodné sebrat pomoc všem bez rozdílu, ale na místě je spíše revize celého systému. Úředníci upozorňují, že humanitární dávka cílí především na osoby ve skutečné finanční nouzi. Mluvčí ministerstva zdůraznila, že stát musí zabránit případnému zneužívání, ale zároveň zachovat základní sociální jistoty.

Kdo má na dávku nárok

V Česku se aktuálně nachází přes 390 tisíc osob s dočasnou ochranou. Právě ti mají nárok na humanitární dávku, která v prvních pěti měsících činí 4860 korun pro dospělého a 3490 korun pro dítě. Výše podpory se následně může snížit a vždy záleží na příjmech celé domácnosti. Cílem systému zůstává pomoc lidem, kteří se bez státní podpory ocitnou v existenčních problémech.

Varování před plošným zásahem

Podle mluvčí ministerstva práce Martiny Vaškové by plošné zrušení dávky nebylo správným krokem. Uvedla, že téma se aktuálně intenzivně řeší a změny se mohou dotknout nastavení podmínek. „Plošné zrušení humanitární dávky není vhodnou cestou,“ zaznělo jasně z úst resortu. Smyslem případných úprav má být férovost a stejné podmínky pro všechny, nikoli tvrdý zásah bez rozlišování konkrétních životních situací.

Přísná pravidla už dnes

Bývalý ministr práce Marian Jurečka upozornil, že současný systém patří k nejpřísnějším v okolních zemích. Uprchlíci podle něj nemají přístup k běžným českým sociálním dávkám, jako je rodičovský příspěvek. Humanitární dávka tak představuje jedinou formu pomoci. Zároveň připomněl, že většinu příjemců tvoří děti, senioři, lidé s postižením nebo rodiče malých dětí.

Čísla která rozdělují vládu

Statistiky z minulých let ukazují, že uprchlíci do státního rozpočtu odvedli více, než kolik stát vydal na jejich podporu. Za jedno období šlo o miliardy korun. Současná vláda v čele s premiérem Andrej Babiš však tato čísla zpochybňuje a mluví o nepřesných údajích. Právě rozdílný výklad dat dál prohlubuje napětí mezi jednotlivými politickými tábory.

Kompromis jako politická hra

Politolog Michal Malý očekává, že vláda nakonec Okamurovi částečně ustoupí. Podle něj může dojít k omezení dávky, nikoli k jejímu úplnému zrušení. Takový krok by SPD mohla prezentovat jako úspěch, zatímco koalice by zabránila nejtvrdším dopadům. Zůstává také otázkou, zda návrhy míří pouze na uprchlíky, nebo na všechny ukrajinské občany v Česku.

Zdroj: Novinky.cz