Veřejnost žije debatou o takzvaném Chat Control, návrhu evropské legislativy, který by mohl zásadně změnit způsob, jakým lidé komunikují na sociálních sítích a v aplikacích. Zatímco Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) varovala už týdny, vláda reagovala až poté, co o plánu EU informovala mainstreamová média. Premiér Petr Fiala pak přispěchal s razantním odmítnutím, ale otázka zůstává – proč ticho trvalo tak dlouho?
Kontroverzní návrh z Bruselu
Evropská unie řeší zákon známý pod názvem Chat Control, který by donutil poskytovatele on-line služeb, jako je WhatsApp nebo Messenger, kontrolovat obsah soukromých zpráv a souborů uživatelů. Smyslem má být boj proti zneužívání dětí, ale kritici upozorňují, že jde o plošné sledování, jaké moderní Evropa ještě nezažila. Přirovnávají ho k situaci, kdy by pošta otevírala všechny dopisy bez rozdílu.
SOSP varuje už dlouhé týdny
Společnost pro obranu svobody projevu dlouhodobě bije na poplach a žádá politiky, aby se k návrhu jasně postavili. Jako první tak učinil opoziční poslanec Ivan Bartoš z Pirátů, který zdůraznil, že jde o konec soukromí na internetu. „Už 16 let jako Piráti bojujeme proti jakékoliv snaze státu nabourávat soukromí lidí – a to zejména na internetu. Ještě jako ministr jsem prosadil, aby Česko původní návrh Chat-control nepodpořilo. A za vaše soukromí budeme bojovat i nadále!“ připomněl Bartoš.
Mlčení vlády a první otazníky
Zatímco SOSP vyzývalo ministry a premiéra, aby dali jasné stanovisko, Strakova akademie mlčela. Advokát Tomáš Nielsen k tomu řekl: „Od nástupu covidu nevycházím z údivu, jak snadno lze odstranit základní pilíře demokracie. Děsivá totiž není jen představa, že by podobná regulace nakonec prošla. Ale už jen to, že se o tom reálně uvažuje. Fakt mě zajímá ‚jasná‘ pozice Strakovky.“
Reakce přichází až s tlakem médií
Až když o Chat Control informovala média jako Novinky.cz, premiér Petr Fiala vystoupil s ostrým odmítnutím. „Za sebe i za celou koalici SPOLU chci jasně říct: Sledování soukromé korespondence občanů nepřipustíme. Nesouhlasíme s tím, aby bylo možné monitorovat veškeré e-maily nebo zprávy na platformách, jako je WhatsApp nebo Messenger. Ochrana našich dětí je důležitá, ale musíme jí dosáhnout jinak.“ uvedl Fiala. Připomněl také, že jeho vláda už návrh v Bruselu odmítla v minulosti.
Rakušan a další koaliční partneři
Ministr vnitra Vít Rakušan nakonec také vydal stanovisko, podle kterého Česko návrh v této podobě nepodpoří. TOP 09 i KDU-ČSL se přidaly s jasným odmítnutím, přičemž lidovci varovali, že návrh připomíná orwellovský román 1984. „Naše soukromí nedáme!“ burcovali. Koalice se tak po týdnech výzev sjednotila, ale až pod mediálním tlakem.
Opozice se vymezila okamžitě
Opoziční strany byly hlasitější už dříve. Šéf SPD Tomio Okamura připomněl, že Chat Control znamená povinné skenování všech zpráv, bez ohledu na podezření. „EU CHCE O VÁS VŠE – SPD CHRÁNÍ VAŠE SOUKROMÍ,“ burcoval Okamura. Europoslankyně ANO Klára Dostálová dodala, že masové sledování není řešením: „Ochrana dětí před zneužíváním je pro mě naprostá priorita. Ale masové skenování soukromých zpráv všech uživatelů není řešením – naopak by znamenalo nebezpečný zásah do našich práv a soukromí.“
Kritici bijí na poplach
Kritici varují, že i kdyby návrh neprošel, už samotná debata o takovém opatření ukazuje, jak nebezpečně snadno lze sahat na základní svobody. Obávají se, že i v případě neúspěchu může podobná legislativa přijít v jiné podobě. A i když koaliční strany nyní tvrdí, že ji odmítnou, fakt, že mlčely tak dlouho, budí značnou nedůvěru.
Rozhodující datum v říjnu
O Chat Control se bude v Radě EU hlasovat 14. října. Zda návrh projde, nebo skončí v šuplíku, zatím není jasné. Jedno je ale jisté – tlak veřejnosti i opozice přiměl vládu k reakci. Otázkou zůstává, zda šlo o upřímný postoj, nebo jen snahu zachránit reputaci před domácím publikem.
Zdroj: Parlamentní listy
