Prezident Petr Pavel v Praze otevřeně popsal situaci, která se podle něj rýsuje kolem možného ukončení války na Ukrajině. Jeho slova rozhodně nevzbuzují klid – naznačuje, že chystané kompromisy míří zcela jiným směrem, než by si přála napadená země, a jejich dopad může zasáhnout celou Evropu. V následujícím článku se podíváme na to, proč Pavel mluví o těžkém kompromisu, jaké plány se objevily v médiích a proč varuje před budoucími konflikty.

Temné signály budoucího vývoje

Petr Pavel podle svých slov vnímá aktuální vývoj kolem možného konce války jako vážné varování. Upozorňuje, že pokud se vůbec objevují nějaké vyhlídky na ukončení konfliktu, rozhodně to není ve prospěch Ukrajiny. Podle něj situace směřuje k těžkému kompromisu, který bude představovat zásadní zásah nejen pro napadenou zemi, ale i pro celou Evropu. Pavel vystoupil na velitelském shromáždění české armády, kde před stovkami vojáků nastínil realitu, kterou politici často jen opatrně naznačují.

Evropská bezpečnost podle Pavla

V dalších úvahách Pavel upozornil, že bezpečnostní situace na Ukrajině nelze vnímat izolovaně. Jak řekl, „Bezpečnost na Ukrajině je podmnožinou evropské bezpečnosti,“ čímž zdůraznil, že každá změna na východní frontě se dříve či později odrazí v celé Evropě. Křehké mezistátní vztahy, dlouhodobé napětí a rostoucí agresivita Ruska podle něj vytvářejí prostor pro další možné konfrontace.

Nutnost dialogu s Moskvou

Pavel také zdůraznil, že Evropa se musí s Ruskem bavit. To o bezpečnosti v rozsahu od Severního ledového oceánu až po Černé moře. Ačkoliv je podle něj jasné, že Moskva o mírové soužití neusiluje, právě otevřený dialog o bezpečnostní architektuře může být jedinou cestou, jak předejít budoucím konfliktům. Varuje, že bez obnovení zaniklých smluv, které kdysi zajišťovaly stabilitu na kontinentu, hrozí další přímé střety.

Kontroverzní mírový plán USA

Do veřejného prostoru nedávno pronikl takzvaný osmadvacetibodový plán Spojených států, který podle médií vznikl po konzultacích s ruskými představiteli. Jeho obsah okamžitě vzbudil vlnu kritiky. Návrh mimo jiné počítá s tím, že Ukrajina přijde o velké části svého území. Dkonce i o oblasti, které Rusko nedokázalo vojensky ovládnout. Tento bod mnozí odborníci označili za jednoznačné gesto vstříc Moskvě.

Požadavky omezující Ukrajinu

Další část plánu navrhuje zásadní omezení ukrajinské armády na maximálně 600 tisíc vojáků a také závazek, že země nevstoupí do NATO. Kritici okamžitě upozornili, že přijetí takových podmínek by pro Ukrajinu znamenalo faktickou kapitulaci, protože by se dlouhodobě nemohla bránit vojenské převaze Ruska.

Jednání v Ženevě přinášejí změny

Situaci mírně uzpřesnily nedávné informace z Bílého domu. USA oznámily, že při nedělním jednání v Ženevě americká a ukrajinská delegace přepracovaly původní návrh a dospěly k výrazně revidovanému plánu. Podle náměstka ukrajinského ministra zahraničí Serhije Kyslycji se obsah výrazně změnil, což může být pro Kyjev alespoň částečná úleva, i když finální podoba zatím není jasná.

Pavel vidí sjednocení názorů

Petr Pavel připustil, že v posledních dnech přinášejí jednání ve Švýcarsku „mnohem více pozitivní atmosféry“ a že se postoje jednotlivých stran začínají sbližovat. Varuje však, že plán musí vždy respektovat mezinárodní normy a nesmí podkopat samotné základy evropské bezpečnosti. Podle něj není možné přijmout řešení, které by popřelo klíčové principy, na nichž stojí stabilita celého kontinentu.

Varování před důsledky kompromisu

Přestože se mohou rýsovat nové návrhy, Pavel znovu zdůrazňuje, že jakýkoli kompromis bude pro Ukrajinu těžký a Evropa musí být připravená na jeho následky. Zprávy o územních ústupcích a omezení obranyschopnosti Kyjeva totiž nevěstí nic dobrého, a pokud by byly přijaty, může to podle Pavla vytvořit prostor pro budoucí mocenské ambice Ruska.

Zdroj: irozhlas.cz