Vlastimil Harapes byl bezesporu jednou z nejvýraznějších osobností českého divadla a baletu. Tento talentovaný herec, tanečník, choreograf a pedagog zanechal nesmazatelnou stopu v kulturním životě naší země. Jeho bohatá kariéra, plná úspěchů, se stala inspirací pro mnoho umělců i fanoušků. Nedávná zpráva o jeho smutném skonu ve věku 77 let zasáhla celé Česko.

Dětství a počátky kariéry

Vlastimil Harapes se narodil 24. července 1946 v Chomutově do rodiny, která vedla ochotnický spolek. Právě zde, už v pěti letech, poprvé okusil kouzlo divadelního jeviště. Tento první kontakt s uměním se ukázal jako klíčový pro jeho budoucí směřování. Po absolvování pražské taneční konzervatoře v roce 1965 nastoupil do baletního souboru Národního divadla, kde se brzy vypracoval na sólistu.

Jeho taneční dovednosti a charisma ho postupně přivedly na přední scény po celém světě. V letech 1977 až 1983 byl stálým hostem v západoněmecké Porýnské opeře v Duisburgu a Düsseldorfu, účinkoval také ve Španělsku a Rumunsku. Neúnavně se vzdělával, a to i v tehdejším Sovětském svazu, kde studoval na baletní škole Malého akademického divadla v Petrohradu.

Úspěchy v Národním divadle

Harapes strávil většinu své profesionální kariéry v Národním divadle, kde se postupně vypracoval na výsostné postavení. Během svého působení zde ztělesnil přibližně 50 různých tanečních rolí, z nichž mnohé patřily k těm nejnáročnějším. Diváci ho mohli obdivovat v takových titulech jako Starci na chmelu, Marketa Lazarová, Den pro mou lásku či Panna a netvor, kde ztvárnil samotného Netvora.

V roce 1990 se Harapes stal choreografem a ředitelem baletního souboru Národního divadla, což mu umožnilo uplatnit svůj tvůrčí potenciál v plné šíři. V této roli působil až do roku 2003, kdy se vrátil do pozice baletního mistra. I v pozdějších letech zůstal spjat s touto prestižní scénou a nadále zde hostoval.

Pedagogická a porotcovská činnost

Vedle své bohaté umělecké dráhy se Vlastimil Harapes výrazně angažoval také v oblasti pedagogiky. Vyučoval tanec ve Florencii a Římě a byl vyhledávaným porotcem na renomovaných mezinárodních soutěžích. Diváci ho mohli vidět v roli porotce v pořadech České televize StarDance…když hvězdy tančí a slovenských Hvězdách na ledě.

Harapes byl také čestným předsedou Hnutí speciálních olympiád pro mentálně postižené sportovce a členem rady Kiliánovy nadace. Tato angažovanost v sociálních a charitativních projektech svědčí o jeho širokém záběru a společenské odpovědnosti.

Ocenění a veřejné aktivity

Během své kariéry získal Vlastimil Harapes řadu prestižních ocenění. V roce 1976 obdržel titul Zasloužilý umělec, v roce 1980 byl oceněn jako Zasloužilý člen Národního divadla a v roce 1989 se stal Národním umělcem. Vrcholem jeho ocenění byla Cena Thálie za celoživotní mistrovství v oboru balet, kterou převzal v roce 2011.

Harapes se angažoval také v politické sféře, když v roce 2016 kandidoval jako nestraník za hnutí ANO 2011 do Senátu Parlamentu ČR na Praze 6. Ačkoliv do druhého kola nepostoupil, svou účastí v této volbě projevil zájem o veřejné dění a snahu aktivně se podílet na rozvoji společnosti.

Osobní život a manželství

Soukromý život Vlastimila Harapese byl poznamenán několika významnými vztahy. Jeho první manželkou byla Elena Strupková. V letech 1986 až 1992 byl poté manželem zpěvačky Hany Zagorové, která se stala jednou z nejvýraznějších osobností české populární hudby.

Harapes a Zagorová adoptovali dívku jménem Anička, avšak po pouhých šesti měsících jim ji odebrali. Tato traumatická událost zanechala hluboké stopy v životě obou umělců. Harapes se k tomuto tématu vždy odmítal podrobněji vyjadřovat, pravděpodobně kvůli bolestným vzpomínkám.

Spekulace o Harapeově sexuální orientaci ho provázely po celou kariéru. Sám se k této otázce nikdy veřejně nevyjádřil, což jen přispívalo k dalším dohadům. Herečka Květa Fialová v minulosti prohlásila, že Harapes „je dost teplej“ a že žil s básníkem Josefem Topolem, avšak tyto informace nebyly nikdy plně ověřeny.

Herecká filmografie

Vedle své dominantní taneční a choreografické práce se Vlastimil Harapes uplatnil také jako herec. Zahrál si v řadě československých filmů, ačkoliv jeho role byly často přemluvy jinými herci nebo dabéry. Diváci ho mohli vidět v takových snímcích jako Starci na chmelu, Marketa Lazarová, Den pro mou lásku, Jak vytrhnout velrybě stoličku, Panna a netvor, Operace mé dcery či Jak se krotí krokodýli.

Harapes se také objevil v několika televizních seriálech, mezi něž patří Gympl s (r)učením omezeným, Dědictví aneb Kurva se neříká, Kapitán Exner a Čechovi. Ačkoliv jeho herecké role nebyly vždy hlavní, dokázal je vždy bravurně ztvárnit a přinést do nich svou charakteristickou energii a charisma.

Poslední léta a smutný konec

Poslední roky života Vlastimila Harapese byly poznamenány zdravotními problémy. Nakonec podlehl vážné nemoci ve věku 77 let. Zpráva o jeho odchodu zasáhla celé Česko, neboť Harapes byl považován za jednu z nejvýraznějších osobností našeho kulturního života.

Harapes zanechal nesmazatelnou stopu nejen jako vynikající tanečník, herec a choreograf, ale také jako pedagog a veřejně činná osobnost. Jeho odchod je velkou ztrátou pro české umění a celou společnost. Vzpomínky na Vlastimila Harapese a jeho nepřehlédnutelný přínos budou jistě ještě dlouho rezonovat v srdcích všech, kteří měli tu čest ho poznat a obdivovat.

Zdroj: Novinky.cz