Andrej Babiš znovu otevřel téma, které už delší dobu budí obrovské emoce napříč Evropou. Česká vláda chce na unijní úrovni podpořit zásadní zásah do systému emisních povolenek a mluví se nejen o jeho pozastavení, ale také o cenovém stropu či výjimkách pro energeticky náročné obory. Do celé věci navíc vstupují další státy, ostrá kritika i obavy o budoucnost průmyslu, cen energií a dopady na běžné lidi.
Napětí před summitem
Andrej Babiš po jednání vlády oznámil krok, který může na evropské scéně vyvolat pořádný rozruch. Česko chce na březnové Evropské radě v Bruselu podpořit italský návrh na pozastavení uplatňování systému emisních povolenek EU ETS 1, který se týká energetiky, velkého průmyslu a také letecké dopravy. Právě tato část unijní politiky dlouhodobě vyvolává silné spory, protože podle kritiků výrazně zatěžuje firmy a promítá se i do celkových cen v ekonomice.
Tvrdý útok na celý systém
Premiér nevolil opatrná slova a dal jasně najevo, že současné nastavení považuje za vážný problém. Doslova uvedl: „Historicky ten systém měl své opodstatnění, ale změnilo se to na kšeftování i těch, kteří nemají povinnost platit za emise,“ sdělil Babiš. Tím zároveň naznačil, že podle něj už systém neplní původní účel, ale stal se nástrojem, na kterém vydělávají i subjekty stojící mimo skutečné zatížení emisemi, což má dál deformovat trh i podmínky pro evropský průmysl.
Ve hře jsou i další ústupky
Česká pozice přitom nemá zůstat jen u samotného pozastavení. Babiš chce v Bruselu otevřít také zavedení cenového stropu a zároveň prosadit vyjmutí energeticky náročných odvětví z tohoto režimu. Právě tyto segmenty ekonomiky totiž čelí podle vlády největšímu tlaku a ztrácejí konkurenceschopnost. Premiér navíc tvrdí, že Evropa si v současné atmosféře nemůže dovolit přehlížet dopady dalších krizí, zvlášť když už teď na trh dopadá napětí spojené s děním na Blízkém východě.
Překvapivá shoda s opozicí
Zajímavé je, že v tomto tématu vláda nenarazila jen na odpor opozice, ale naopak získala podporu i z opozičních lavic. ODS připomněla, že právě předchozí politické kroky otevřely cestu ke spolupráci s evropskými partnery, díky níž lze společně tlačit na zmírnění dopadů této regulace na ceny energií. Předseda ODS Martin Kupka to shrnul slovy: „Díky předchozí politice naší vlády se podařilo otevřít dveře k celé řadě našich partnerů v Evropě včetně Itálie tak, aby bylo možné posílit společnou snahu zmírnit negativní dopady této regulace na cenu energií. To je společný zájem,“ poznamenal předseda ODS Martin Kupka.
Havlíček už jedná v Bruselu
Do celé akce se aktivně zapojil i vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který v pondělí v Bruselu uvedl, že se Česko snaží kvůli změně systému emisních povolenek propojit s vlivnými státy, jako je Německo a Itálie. Podle něj se tento plán daří naplňovat a existuje určitá šance, že se pravidla EU ETS skutečně změní. To je pro českou vládu zásadní, protože bez širší podpory významných evropských hráčů by podobný tlak jen těžko mohl přinést rychlý výsledek.
Katastrofa za desítky miliard
Babiš se v minulosti o systému emisních povolenek vyjadřoval mimořádně ostře a ani tentokrát z jeho slov nevyznělo nic smířlivého. Současný model už dříve označil za „absolutní katastrofu,“ na které Česko podle něj dosud tratilo téměř 160 miliard korun. Českou snahu o změnu systému ETS 1 přitom nemají podporovat jen Italové. Na stejné straně mají stát také Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko či Maďarsko, což vytváří dojem, že tlak na Brusel sílí mnohem výrazněji než v minulých měsících.
Ceny zůstávají pod drobnohledem
Velkou roli v celé debatě hraje i aktuální cena emisních povolenek. V systému EU ETS 1 se nyní pohybuje kolem 70 eur za tunu emisí oxidu uhličitého. Ta v posledních týdnech kolísala zhruba mezi 69 a 75 eury. Pro srovnání, v letech 2021 a 2022 se držela v pásmu 80 až 100 eur. V letech 2024 a 2025 oscilovala mezi 60 a 90 eury. I tato čísla vláda používá jako argument, že nejde o okrajový problém, ale o faktor, který může tvrdě dopadat na náklady firem i konečné ceny.
Další spor jménem ETS 2
Tím ale celý konflikt nekončí. Kabinet dlouhodobě útočí také na plánované rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami na silniční dopravu a vytápění, tedy na EU ETS 2. Tento systém zatím fyzicky nefunguje, jeho spuštění se po ročním odkladu očekává v roce 2028. Právě to však vyvolává další vlnu nervozity, protože kritici varují, že dopady by tentokrát mohly pocítit mnohem přímočařeji i domácnosti. Evropská komise má reformu předložit do letošního července, takže rozhodující chvíle se rychle blíží.
Zdroj: Aktuálně.cz
