Současné zdravotnictví stojí podle odborníků před zásadní otázkou, která se dotýká každého z nás. Debata o poplatcích na pohotovostech znovu otevřela staré rány a rozpoutala ostré reakce. V následujících řádcích se podíváme na to, proč se mluví o částkách v řádu stovek korun, kdo změny prosazuje, kdo je naopak brzdí a jaké argumenty zaznívají v zákulisí českého zdravotního systému.

Pohotovost pod tlakem

Současný devadesátikorunový poplatek za návštěvu pohotovosti podle řady odborníků zcela selhává. Ředitel Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš upozorňuje, že lidé pohotovosti využívají místo běžné ambulance, a to často bez skutečně akutních potíží. Na odborné konferenci Medidays zaznělo, že pohotovostní služba se změnila v jakousi náhradní ordinaci dostupnou večer či o víkendu. Čarvaš přirovnal pohotovost ke službě zámečníka v neděli večer – také jde o nadstandard, který má svou cenu. Podle něj současná výše poplatku už dávno neodpovídá realitě ani inflaci a zcela postrádá regulační efekt.

Stovky korun jako řešení

V diskusi zazněl konkrétní návrh, který mnohé zvedl ze židle. „Poskytovatelé navrhovali, aby se zvýšil poplatek na nějakých 350 až 500 korun,“ uvedl Čarvaš. Taková částka by podle něj donutila pacienty zamyslet se, zda jejich zdravotní problém skutečně vyžaduje okamžitou péči. Cílem není trestat nemocné, ale odradit ty, kteří pohotovost využívají z pohodlnosti. Podle nemocnic dnes přichází značná část pacientů s potížemi, které mohou bez rizika počkat do ordinačních hodin praktického lékaře.

Politicky výbušné téma

Do debaty se okamžitě promítla i politika. Poslankyně Michaela Šebelová ze strany STAN připomněla, že otázka zdravotnických poplatků v minulosti dokázala rozhodovat volby. Zvyšování poplatků podle ní patří mezi nejcitlivější politická témata vůbec. Jakmile se mluví o penězích ve zdravotnictví, emoce rychle stoupají a racionální argumenty často zanikají. I proto se politici k podobným návrhům staví velmi opatrně a sledují reakce veřejnosti s obavami.

Navigace pro pacienty

Podle předsedy spolku Mladí chirurgové Tomáš Sychra z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady by vyšší poplatek mohl sloužit jako jednoduchá navigace pro pacienty. „Je tam (na pohotovostech) spousta pacientů, kteří tam nepatří,“ zaznělo z jeho úst. Podle Sychry by finanční bariéra pomohla lidem zvážit, zda skutečně potřebují akutní péči, nebo zda jejich stav vydrží do návštěvy praktického lékaře. Nemocnice by se tak mohly soustředit na skutečně urgentní případy.

Pohodlí versus efektivita

Čarvaš otevřeně mluví o tom, že pacienti nejsou motivovaní chovat se k systému efektivně. Mnozí nechtějí čerpat dovolenou kvůli návštěvě lékaře a řeší své potíže večer nebo o víkendu. Typickým příkladem je pendler, který se k lékaři dostane jen mimo pracovní dobu. Praktici ale o víkendech neordinují a online služby nejsou dostatečně rozšířené. Výsledkem je přetížená pohotovost a frustrace zdravotníků i pacientů.

Přehlcený systém

Situace podle Čarvaše dospěla do bodu, kdy se na pohotovostech poskytuje péče, kterou lze jinde vyřešit levněji a efektivněji. „Jsme přehlcení, protože se tam poskytuje péče, která by se jinde a jindy dala řešit levněji,“ upozornil. Podle něj by péče, která nepatří na urgentní příjem, měla jít na účet pacienta. Od letošního roku navíc provoz pohotovostí převzaly zdravotní pojišťovny, které chtějí detailně sledovat, s jakými diagnózami lidé přicházejí.

Sanitka jako nejdražší taxi

Do hry vstupuje i otázka záchranné služby. Náměstek Oborové zdravotní pojišťovny Jan Šlajs upozorňuje, že pro pacienta představuje sanitka nejlevnější cestu do nemocnice, ale pro systém veřejného pojištění jde o extrémně drahou variantu. Pojišťovna platí za předání pacienta lékaři tisíc korun. „Ten systém, kdy máme všechno jako na švédském stole, není udržitelný,“ varoval Šlajs a naznačil, že pojišťovny by uvítaly možnost finančně postihovat zneužívání systému.

Návrat starých poplatků

Debata o pohotovostech znovu otevřela i vzpomínky na někdejší regulační poplatky. Pacienti dříve platili nejen za pohotovost, ale i za návštěvu lékaře, recepty či pobyt v nemocnici. Politické sliby tehdy vedly k jejich postupnému rušení. Dnes se ale ukazuje, že bez jakékoli finanční brzdy systém naráží na své limity. Otázkou zůstává, zda se Česko vydá cestou vyšších poplatků, nebo najde jiné řešení, jak pacienty nasměrovat a zdravotnictví odlehčit.

Zdroj: Echo24.cz