Těhotenství probíhalo v pořádku až na poslední vyšetření krátce před porodem, kdy lékař vyřkne tu nehorší možnou zprávu. Dítěti nebije srdce, je mrtvé, a odešle Rachel Whalen na operační sál k zákroku, kde je matka nucena porodit mrtvé dítě. Žena se s bolestným zážitkem srovnala nejen díky rodině a přátelům, ale především zdravotnímu personálu v nemocnici, kde k zákroku došlo. Dnes dokáže mluvit o mateřství, protože porodila dceru Frances, ale je matkou dvou dcer, jen jedna už nežije.

Bolestné porody mrtvých dětí

Každoročně tisíce žen po celém světě je nuceno porodit mrtvé dítě. Bývá to pro ně bolestná zkušenost, o které nerady mluví otevřeně. Obávají se odsouzení, že nejsou matkami. Potratily, proto se za sebe a své tělo stydí. Navíc jsou lidé při těchto rozhovorech v rozpacích, proto se ženy, kterým se v životě taková událost stane, rozhodnou v sobě tento tragický životní moment potlačit, o svých pocitech nemluvit, na děsivou zkušenost zapomenout.

Přišla o dítě těsně před porodem

Rachel měla bezproblémové těhotenství a vůbec ji nenapadlo, že při balení tašky do porodnice se vrátí domů sama. Bez dítěte, kterému chystala pokojíček a budoucnost. Věřila, že její dcerka je v pořádku. Těsně před porodem tak namísto miminka může očekávat to nejhorší. Musí porodit mrtvé dítě, protože její dcera v břiše už nežije. Nikdo si nedokáže představit něco tak děsivého. Rachel ví, o čem mluví. Navíc většina lidí netuší, jak reagovat, proto jsou všichni kolem Rachel v šoku. Stojí jí však po boku.

Andělská podpora zdravotních sester

Jsou snad andělé? Rachel se rozhodla otevřeně hovořit o svých nejděsivějších zážitcích a nejtemnějších hodinách svého života, kdy musela porodit mrtvé dítě. Pomohly jí soucitné zdravotní sestry, které se o ni staraly v nemocnici. Byly to ony, kdo ji utěšovaly v takto těžkých chvílích, které si nikdo normálně nedokáže představit. Prázdnota, která přichází v daný okamžik a beznaděj jsou hrůzostrašné a pohlcují mysl. Rachel se proto rozhodla poděkovat těmto andělům dopisem, který odeslala do nemocnice.

Dopis sestrám

„Děkuji vám, milé zdravotní sestry a asistentky, za záchranu života. Nebýt vás, následovala bych svou dceru, která odešla za Pánem. Byly to však vaše zkušenosti a znalosti, které mě zachránily od smrti a váš soucit mě přivedl zpátky mezi živé. Jsem vám vděčná za bezmeznou lidskost, která mě uchránila od smrti a od přemýšlení o nejhorším.“

Poděkování za péči

Rachel zažívala kruté časy, kdy porodila mrtvé dítě, které dostalo jméno Dorothy. Musela se sžít s pocitem, že děťátko nikdy nenakojí, i když má dostatek mateřského mléka. Zdravotní sestry byly ty, které chápaly, jak se může maminka cítit a udělaly vše proto, aby se brzy rána ze ztráty nejbližšího človíčka zahojila. Dorothy ustrojily do šatiček a pořídily fotku, aby měla Rachel s manželem vzpomínku. Aby také její druhorozená dcera Frances poznala svou malou sestřičku. A byly to právě ony zdravotní sestry, které přispěly k tomu, že Rachel se rozhodla brzy po tomto smutném zážitku otěhotnět znovu. O potratech se totiž mluví, jsou součástí lidského života a není důvod, proč by Rachel nemohla být pyšná matka dvou dcer – Dorothy a Frances.