Na první pohled jde o technickou debatu o zálohách a mobilizaci, mezi řádky se ale rýsuje téma, které v české společnosti dlouho spalo. Nejvyšší představitel armády otevřeně mluví o možnosti uložit vojenskou povinnost, pokud dobrovolníci nebudou stačit. V článku se podíváme na to, co přesně zaznělo, proč se o návratu vojny znovu mluví, jaké scénáře armáda připravuje a co to může znamenat pro běžné občany.

Varování z armádního velení

Na konci minulého roku vystoupil náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka hned v několika zásadních rozhovorech a projevech. Věnoval se nejen stavu armády, ale i budoucnosti obrany státu. Připomněl, že armáda už připravila novou koncepci mobilizace ozbrojených sil, se kterou seznámí politickou reprezentaci. Dokument počítá i s variantou povinné vojenské služby, pokud by se ukázalo, že dobrovolný systém záloh selhává. Podle generála armáda i společnost dlouhodobě podceňují pocit naléhavosti a bezpečnostní realita se mění rychleji, než si většina lidí připouští.

Nová koncepce mobilizace

Klíčová slova zazněla v rozhovoru pro odborné médium zaměřené na obranný průmysl. Řehka popsal, že armáda navrhla systém rozdělení různých druhů záloh a zároveň pojmenovala nutné změny v legislativě. Základ má stát na dobrovolnosti, ale s otevřenými zadními vrátky pro krizové situace. „V koncepci navrhujeme systém rozdělení různých druhů záloh ozbrojených sil. Mluvíme tam o tom, co je potřeba změnit v legislativě a zároveň tam navrhujeme nějaký systém, který je primárně založen na dobrovolnosti,“ vysvětlil generál. Právě tato slova vyvolala otázky, zda se Česko skutečně připravuje na návrat něčeho, co si mnozí spojují s minulým režimem.

⚔️Kompletní projev náčelníka generálního štábu gen. Řehky na letošním Velitelském shromáždění (s titulky). Padla řada zajímavých věcí (vytvoření divize, vojenská služba, atd.) Velká část byla de facto obžalobou končícího vedení ministerstva obrany. pic.twitter.com/tDbVSuzZlj

— Jiří Vojáček (@carramba66) November 25, 2025

Nejde o návrat staré vojny

Řehka zároveň zdůraznil, že armáda nemá v plánu obnovit plošnou vojenskou službu v podobě, jaká fungovala do roku 2004. Podle něj se mluví především o tzv. velkých armádních záloh, které by doplňovaly jednotky v případě ztrát. Pokud by dobrovolníci nestačili, stát by mohl vojenskou povinnost uložit cíleně. „Nebavíme se v žádném případě o nějakém návratu plošné vojny na mnoho měsíců,“ upozornil náčelník generálního štábu. Jde spíše o krátkodobé povolávání lidí se specifickými dovednostmi, jak je běžné i v zahraničí.

Specialisté místo masového povolání

Z rozhovorů vyplývá, že armáda se dívá hlavně po specializacích. Inspiraci bere ze zahraničí, kde se v případě potřeby povolávají například lékaři, technici nebo další odborníci klíčoví pro chod armády. Nešlo by tedy o hromadné nástupy tisíců mladých mužů, ale spíše o nárazové povolání konkrétních profesí na omezenou dobu. Tento model má armádě umožnit rychle reagovat na krizovou situaci bez nutnosti rozsáhlé mobilizace celé společnosti.

Rusko jako hlavní hrozba

V projevu na velitelském shromáždění označil Řehka za největší bezpečnostní problém agresivní politiku Rusko. Podle něj musí armáda počítat s nejhorším scénářem a udržovat neustálou připravenost. Každý voják má znát svůj úkol a být schopný ho splnit. „S Ruskem se totiž nedomluvíme u piva, s Ruskem se domluvíme jen z pozice síly,“ prohlásil generál a zdůraznil význam odstrašení jako nejlepší prevence války. Právě tato slova znovu otevřela debatu o tom, zda je současný stav armády dostatečný.

Armáda bez lidí a pomalá modernizace

Řehka otevřeně popsal i vnitřní problémy ozbrojených sil. Armádě chybí zhruba sedm tisíc vojáků a záložní systém dlouhodobě nefunguje tak, jak by měl. Současný model vznikl v jiné době a dnešní realitě neodpovídá. Modernizace techniky sice postupuje, ale celý akviziční systém zůstává pomalý a svázaný byrokracií. Podle generála armáda stále funguje „v režimu hlubokého míru“, což neodpovídá rostoucím hrozbám v Evropě ani ve světě.

Reorganizace velení a bolestivé změny

Velkou proměnou má projít i velení armády. Od roku 2027 mají všechny síly spadat pod nové Velitelství pro operace. Řehka přiznal, že reorganizace postupuje pomalu a naráží na obavy z minulých nepovedených změn. „Strach z minulých reorganizací, častokrát překotných a nepřipravených, nás nesmí paralyzovat,“ varoval. Podle něj už není čas odkládat rozhodnutí, která armádu posunou směrem k větší akceschopnosti.

Rok zlomových rozhodnutí

Podle náčelníka generálního štábu bude rok 2026 klíčový. Armáda musí zrychlit, zjednodušit procesy a přestat čekat na ideální podmínky. Technologie se vyvíjejí rychleji, než je armáda schopná zavádět, a bez změn hrozí, že nové zbraně budou při nasazení zastaralé. Řehka proto požaduje konkrétní plány a jasné kroky. V závěru varoval, že pasivita není řešením: „Nebudeme čekat na ideální podmínky, protože ideální podmínky nepřijdou nikdy. Protivník reálně může přijít a je naše práce, aby nepřišel,“ uzavřel své vystoupení před zraky prezidenta Petr Pavel i tehdejší ministryně obrany Jana Černochová.

Zdroj: Denik.cz