Bezprostředně po parlamentních volbách se zdálo, že emoce opadly a voliči si konečně oddechnou. Jenže exkluzivní povolební průzkum agentury STEM/MARK pro Echo24 ukazuje, že situace se naopak dramaticky mění. Skandály kolem poslance Filipa Turka rozkolísaly přízeň jeho hnutí Motoristé, zatímco Andrej Babiš a jeho ANO z turbulence těží. Sociologové přitom upozorňují, že se nálady ve společnosti proměňují rychleji než kdy dřív.

Rozjitřené povolební emoce

Ačkoli se volební urny zavřely už před více než deseti dny, mnozí voliči stále zpracovávají výsledky. Řada z nich přiznává, že by dnes volila jinak. Podle průzkumu STEM/MARK lituje své volby až 13 procent lidí, kteří k volbám přišli. Tento poměr je překvapivě vysoký a ukazuje, že část společnosti se rozhodovala v poslední chvíli – často pod tlakem emocí a mediální kampaně. „Přáli by hnutí ANO, aby mohlo složit jednobarevnou vládu a nemuselo se dohadovat s SPD nebo s Motoristy,“ okomentoval výsledky sociolog Jan Burianec ze STEM/MARK.

Efekt silného lídra

Podle odborníků hraje významnou roli takzvaný efekt příklonu k hegemonovi. Mnoho lidí se rozhoduje dát hlas silné straně, která má větší šanci uspět, i když s jejím programem zcela nesouhlasí. Tento jev se projevil i po volbách – někteří voliči mají potřebu podpořit „stabilní sílu“, která má podle nich šanci situaci v zemi uklidnit. Výzkum ukazuje, že nejvíce z této tendence těží právě hnutí ANO, které získává přízeň i mezi lidmi, kteří jej v říjnu nevolili.

Zklamaní příznivci hnutí Stačilo

Největší propad zaznamenalo hnutí Stačilo!, které se do Poslanecké sněmovny vůbec nedostalo. Pouze 63 procent jeho původních voličů by ho dnes volilo znovu. Zbytek se rozděluje mezi ANO a SPD. Tato část elektorátu hledá jistotu a přiklání se k silnějším subjektům. Z výzkumu plyne, že voliči Stačilo! jsou zklamaní nejen výsledkem, ale i tím, že jejich hlasy v podstatě propadly.

Slábnoucí SPD

Ani hnutí Tomia Okamury nemá po volbách důvod k oslavám. Z původních voličů SPD by se ke straně znovu přihlásily jen tři čtvrtiny. Zbytek hledá alternativu, a to nejčastěji v hnutí ANO. Přestože SPD očekávala mnohem lepší výsledek, ukazuje se, že část jejích podporovatelů ztratila víru v její schopnost prosadit změnu.

Motoristé pod tlakem

Třetí velký propad se týká hnutí Motoristé, které sice do sněmovny proniklo, ale čelí nečekanému tlaku. V centru pozornosti se ocitl jejich nejvýraznější člen Filip Turek, kolem něhož se po volbách rozvířila série kontroverzí. Média připomněla jeho staré výroky z dob, kdy se ještě neprofiloval jako politik. První kauza, týkající se údajného komentáře o popálené romské holčičce, vypukla jen týden po volbách – tedy přesně v době, kdy probíhal průzkum STEM/MARK.

Vliv kauz na důvěru voličů

Sociolog Jan Burianec k tomu dodává, že se situace vyvíjela očekávaně. „Velká část voličů Motoristů už z dřívějška věděla, že Filip Turek může mít v určitých ohledech radikálnější názory, které on sám nazývá humor. A vlastně to byla i jeho deviza,“ vysvětlil Burianec. Zklamaní voliči se podle průzkumu rozcházejí různými směry – část míří k ANO, jiní k Pirátům nebo SPD. Tento rozptyl jen potvrzuje, že Motoristé mají široké, ale nestabilní voličské jádro.

Stabilita vládních stran

Zatímco opoziční subjekty se potýkají s odlivem příznivců, vládní koalice zůstává poměrně pevná. Až 90 procent voličů koalic Spolu, Pirátů a STAN by svou volbu zopakovalo. „Odpadlíků je minimum a když už, tak se většinově přelívají mezi pětikoaličním blokem,“ uvedl Burianec. Vládní uskupení tak působí v očích voličů stabilněji a spolehlivěji než turbulentní opoziční hnutí.

Měnící se nálada společnosti

Podle STEM/MARK mění svůj postoj nejčastěji lidé ve věku 18 až 29 let, osoby bez vysokoškolského vzdělání a obyvatelé menších obcí. Naopak pohlaví, region nebo výše příjmu hrají minimální roli. Průzkum, který byl proveden na vzorku 482 voličů, není volebním modelem, ale jasně naznačuje směr, kterým se nálady ve společnosti mohou ubírat. A ty momentálně hrají do karet hnutí ANO, které z povolební nejistoty ostatních těží nejvíce.

Zdroj: Echo24.cz