Čeští turisté prožili na Blízkém východě chvíle, na které jen tak nezapomenou. Kvůli uzavření vzdušného prostoru a zrušeným letům se ocitli v nejistotě, která rychle přerostla ve strach. První repatriační let z Ománu přistál v Praze v noci na úterý, druhý dorazil ráno. Jaké momenty museli lidé zvládnout a co se odehrávalo těsně před jejich návratem domů?

Noční návrat do Prahy

Na letišti Václava Havla bylo v noci rušno. Krátce po půlnoci dosedl na ranvej první repatriační let z Ománu a přivezl zhruba dvě stovky Čechů. Druhý spoj dorazil v 9:30 ráno. Úleva byla cítit na každém kroku. Lidé, kteří ještě před pár hodinami nevěděli, kdy a zda se vůbec dostanou domů, teď objímali své blízké a snažili se rozdýchat napětí posledních dní. Atmosféra na letišti působila jako směs radosti, vyčerpání a stále doznívajícího šoku.

Uzavřený vzdušný prostor

Napětí vypuklo poté, co Spojené arabské emiráty uzavřely svůj vzdušný prostor kvůli útokům z Íránu. Cestující, kteří plánovali běžný návrat z dovolené, se ocitli v chaosu. Zrušené lety, nejasné informace a rychle se měnící situace vyvolaly mezi turisty obavy. Česká republika proto vyslala do oblasti repatriační lety, aby své občany dostala zpět do bezpečí. Pro mnohé to znamenalo dlouhé hodiny čekání, telefonování a improvizace.

Dramatická cesta na hranice

Jedním z těch, kteří se vrátili, byl turista z Dubaje. Jeho cesta na palubu rozhodně nepřipomínala pohodový přesun z hotelu na letiště. „Složitá cesta. Jeden taxík na hranice, druhý z hranic. Přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaném odletu letadla, ale podařilo se dostat na palubu,“ sdělil po příletu. Přiznal také, že se pohyboval v oblastech, kam dopadaly rakety. Před novináři se omluvil, že dva dny nespal, a rychle odešel za rodinou.

Strach a vyčerpání

Únava se podepsala na většině navrátivších. Mnozí působili otřeseně a jen těžko hledali slova. Nejistota a neustálé sledování zpráv o situaci v Perském zálivu zanechaly své stopy. Jeden z mužů po příletu stručně shrnul své pocity slovy: „Už bych nikdy nechtěl tohle zažít,“. Jeho věta vystihla náladu mnoha dalších, kteří si uvědomili, jak rychle se může poklidná dovolená změnit v boj o bezpečný návrat.

Nejistota u rodin s dětmi

Obzvlášť těžké chvíle zažívaly rodiny s dětmi. Maminka, která se vracela z dovolené v Ománu, popsala okamžik, kdy se situace začala komplikovat. „V sobotu večer, když jsme začali pročítat, co se začalo dít v Perském zálivu a hlavně, že nám zrušili let. Tak v tu chvíli ten pocit nejistoty, že nevíte, co bude, nebyl úplně příjemný,“ svěřila se. Snažila se zachovat klid kvůli dětem, ale sama přiznala, že obavy sílily s každou další zprávou.

Děs a hrůza

Krátká, ale výmluvná slova padala na letišti opakovaně. Jedna z žen po návratu domů jen dodala: „Děs a hrůza,“. Její stručné hodnocení vystihlo atmosféru posledních dní lépe než dlouhé vysvětlování. Lidé čelili informacím o raketových útocích, uzavřených letištích i nejistotě, zda se situace ještě vyhrotí. Každá minuta bez jasných zpráv působila nekonečně.

Organizace návratu

Navzdory dramatickým okolnostem proběhla samotná repatriace poměrně rychle. Druhý let z Ománu odstartoval v úterý ráno a krátce před půl desátou přistál v Praze. Pro mnohé to znamenalo definitivní konec napínavého čekání. Čeští turisté tak mohli po několika dnech nejistoty konečně usednout do bezpečí domova a vrátit se k běžnému životu.

Úleva po napětí

Z příběhů navrátilců jasně vyplývá, jak křehká dokáže být hranice mezi bezstarostnou dovolenou a dramatem. Stačilo několik hodin a situace v regionu obrátila jejich plány naruby. Dnes už si většina z nich přeje jediné – zapomenout na strach a vyčerpání, které si z Blízkého východu přivezli. Přesto na chvíle plné nejistoty jen tak nezapomenou.

Zdroj: Tn.nova.cz