Bezprostřední telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem rozvířil debatu o skutečném rozsahu ukrajinského útoku na ruské bombardéry. V článku se dozvíte, co si oba prezidenti řekli, jakou reakci Putin naznačil a proč Spojené státy odmítají, že by věděly o útoku předem. Také odhalíme, proč se ukrajinská verze o úspěšnosti útoku nemusí zakládat na pravdě a jak celou situaci vnímají západní analytici.

Putin telefonoval s Trumpem

Ruský prezident Vladimir Putin kontaktoval amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli útoku ukrajinských dronů na ruské bombardéry umístěné hluboko na Sibiři. Podle informací sdílených agenturou Reuters Putin Trumpovi oznámil, že Rusko bude muset na akci reagovat, neboť šlo o zásah do flotily bombardérů schopných nést jaderné hlavice. Putin přitom nezapomněl dodat, že mírové rozhovory s Ukrajinou sice považuje za „užitečné“, ale zároveň naznačil, že nevěří v upřímný zájem Kyjeva na ukončení konfliktu.

Trump popsal atmosféru hovoru

Donald Trump se k rozhovoru rovněž vyjádřil a prohlásil, že telefonát trval zhruba hodinu a čtvrt. Podle jeho slov šlo o konstruktivní výměnu názorů, nicméně „ne rozhovor, který by vedl k okamžitému míru“. Zdůraznil, že tématem hovoru byl především útok ukrajinských dronů a také další eskalace z obou stran. Mimo jiné padla i řeč o Íránu, kde se oba prezidenti shodli na tom, že „Írán by neměl vlastnit jadernou zbraň“.

USA popřely spoluúčast na útoku

Spojené státy prostřednictvím Kremlu vzkázaly, že Washington o připravovaném útoku nic nevěděl. O víkendových úderech na ruská letadla nebyli prý informováni ani Britové, ani Američané. Přitom šlo o útok na součást jaderné triády, tedy základní pilíř ruské obranyschopnosti. Jak upozornila agentura Reuters, takový krok je považován za vysoce rizikový, neboť může vyvolat nečekanou odvetnou reakci druhé strany.

Kyjev hlásí větší škody, než uvádí USA

Rozpor v údajích o úspěšnosti dronového útoku je výrazný. Zatímco americké zdroje uvádějí, že bylo zasaženo asi 20 letadel a zničeno kolem 10 z nich, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že útok poškodil 41 strategických bombardérů, přičemž zhruba polovina z nich je nenávratně vyřazena z provozu. Rozdíly v číslech vyvolávají pochyby o reálném průběhu operace a její skutečné efektivitě.

Škody podle Ukrajiny dosáhly miliard

Ukrajinská tajná služba SBU oznámila, že operace s krycím názvem Pavučina způsobila Rusku škody v hodnotě 7 miliard dolarů. Podle jejích odhadů bylo zasaženo 34 % strategických nosičů střel s plochou dráhou letu. Útok se odehrál na klíčových ruských letištích a měl výrazný psychologický dopad nejen na ruskou armádu, ale i na samotnou veřejnost.

Nezávislé ověření chybí

Agentura Reuters však upozorňuje, že žádné z údajů o útoku – ať už z ruské, americké nebo ukrajinské strany – nebyly dosud nezávisle ověřeny. Přesto lze konstatovat, že operace posílila ukrajinskou morálku a ukázala, že Kyjev je schopný provádět útoky i více než čtyři tisíce kilometrů za frontovou linií. Tento vývoj působí jako důkaz, že ukrajinská strana disponuje schopnostmi, které mohou ruské velení zaskočit.

Rétorika obou stran zůstává tvrdá

Vladimir Putin se v rámci své tradiční rétoriky opět uchýlil k obviněním vůči Ukrajině. „Současný kyjevský režim mír vůbec nepotřebuje,“ prohlásil a dodal: „O čem se dá mluvit? Jak můžeme vyjednávat s těmi, kteří se spoléhají na teror?“ Z jeho pohledu Ukrajinci ohrožují ruské civilisty, a jakmile jim Západ poskytuje pomoc, stává se podle něj součástí teroristického spiknutí.

Obě strany odmítají vinu a trvají na svém

Kyjev naopak tvrdí, že Moskva sabotuje možnost příměří a jako důkaz předkládá ruskou neochotu přistoupit na okamžité zastavení bojů. Rusko však oponuje, že bez splnění určitých podmínek nemůže o příměří být řeč. Celkově se ukazuje, že ačkoli diplomacie mezi velmocemi stále probíhá, obě válčící strany zůstávají hluboce zakopané ve svých postojích. Naděje na mírové řešení se opět posouvá do nedohledna.

Zdroj: ParlamentníListy.cz