Českou politickou scénu i veřejnost rozvířila informace o obřím finančním požadavku státu vůči Agrofertu. Ministerstvo zemědělství oznámilo, že po firmách z tohoto holdingu hodlá vymáhat částku přesahující sedm miliard korun. Jde o dotace, které měly vyplacet v letech 2017 až 2021 navzdory střetu zájmů tehdejšího premiéra a majitele Agrofertu Andreje Babiše. Společnost reagovala okamžitě a tvrdí, že jde jen o politickou kampaň související s blížícími se volbami.

Obří suma k vymáhání

Ministr zemědělství Marek Výborný původně odhadoval, že půjde o zhruba 5,1 miliardy korun. Ukázalo se ale, že tento výpočet nezahrnoval dotace spravované přímo ministerstvem, včetně kompenzací za extrémní sucho. Podle Výborného se tak výsledná částka vyšplhala na více než sedm miliard korun, přičemž do celkového součtu se započítávají jak zemědělské farmy, tak i potravinářské podniky.

Komplikované výpočty

Výborný přiznal, že přesná suma zatím není definitivní, protože úředníci ministerstva stále zpracovávají detailní vyčíslení. Musí se totiž zjistit nejen kolik dotací bylo vyplaceno zemědělcům, ale také jaké částky obdržely potravinářské firmy spadající pod holding. „Samozřejmě, že se poskytovaly i akciovým společnostem, kde koncovým vlastníkem v té době byl člen vlády. No a i na ně a na tyto dotace to dopadá,“ uvedl ministr.

Dlouhá cesta přes soudy

Podle ministra by bylo ideální, kdyby firmy dotace vrátily dobrovolně, což by celý proces urychlilo. Realita se liší. Agrofert už dříve avizoval, že se bude bránit právní cestou. Ředitel holdingu Josef Mráz potvrdil, že společnost navrácení peněz odmítá a je připravena bojovat u soudů. „Netušíme, jak dlouho budou soudy rozhodovat, čili bude to opravdu běh na dlouhou trať,“ připustil Výborný.

Právní základ pro rozhodnutí

Ministerstvo své kroky opírá o sérii soudních verdiktů, přičemž nejnovějším je rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který odmítl kasační stížnost a ve svém odůvodnění znovu potvrdil, že na Babišův holding se vztahuje zákon o střetu zájmů. „Máme tady další rozsudek, respektive odmítnutí kasační stížnosti, kde v odůvodnění se opět Nejvyšší správní soud zabývá touto problematikou a opět je to vodítko k odůvodnění správních řízení,“ zdůraznil ministr.

Agrofert mluví o kampani

Holding Agrofert na zprávy reagoval velmi ostře a tvrdí, že důvod k vracení dotací neexistuje. Celou věc označil za politicky motivovanou. Vnímá ji jako útok před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. Podle vedení firmy jde o účelové načasování a snahu poškodit reputaci holdingu i jeho zakladatele Andreje Babiše.

Nárokové dotace i evropské fondy

V hledáčku ministerstva nejsou jen klasické zemědělské dotace, ale také takzvané nárokové platby na plochu, které plynuly z evropských fondů a nyní by se měly vracet zpět do unijního rozpočtu. Státní zemědělský intervenční fond se chystá v příštích týdnech až měsících zahajovat správní řízení proti jednotlivým podnikům. Těch může být až devadesát, a to ještě bez započítání potravinářských firem.

Otázka veřejných zakázek

Ministerstvo si navíc nechává vypracovat novou analýzu, která má posoudit, zda zákon o střetu zájmů nezasahuje i do oblasti veřejných zakázek. Pokud by se ukázalo, že ano, mohl by se celý problém Agrofertu ještě více prohloubit a stát by mohl požadovat další navrácení peněz.

Babišův majetkový labyrint

Andrej Babiš vložil Agrofert do svěřenských fondů v roce 2017, aby vyhověl novele zákona o střetu zájmů. Podle českého rejstříku se ale stále veden jako skutečný majitel holdingu. Ten přitom loni zaznamenal růst zisku na 7,1 miliardy korun, přičemž dotace tvoří jen zhruba jedno procento jeho celkových tržeb. I přesto se může právě tento soudní maraton zásadní nejen pro samotnou firmu, ale i pro politickou budoucnost jejího zakladatele.

Zdroj: Lidovky.cz