Tradiční lidové tance typické pro určitý kraj nebo skupinu lidí lze najít doslova na celém světě. Od domorodých kmenů v Africe, kde má tanec hluboký význam a je neoddělitelnou součástí všech obřadů a představuje spojení s přírodou i s božstvy, přes choreograficky velice náročné tance domorodých indiánských kmenů v Severní Americe, až po lidové tance tak, jak je známe nejlépe, například z oblasti Hané, Horácka, Valašska a mnoha dalších míst.

S lidovými tanci jsou neodmyslitelně spojeny také kroje, které se samozřejmě také liší a v minulosti pomáhaly určit, odkud jejich nositel pochází. Bývají často velice zdobné, skládají se z mnoha vrstev a obvykle se jedná o cennou ruční práci, často vysoké historické i osobní hodnoty.

Unikátní soubor Berjozka

Mezi soubory, které se tradičním lidový tancům věnují i v této moderní době, patří také ruský státní taneční soubor Berjozka (česky „Břízka“), který působí již od roku 1948. Má více než sto členů a zaměřuje se převážně na domácí tance. Tento soubor byl nejprve ryze ženský, ale od konce padesátých let minulého století byla do souboru přibrána i mužská sekce.

Berjozka se svými dechberoucími vystoupeními cestuje po celém světě a všude vzbuzuje úžas. A čím je jejich tanec tak mimořádný?

Kroj jako důležitá součást tajemství úspěchu

Dívky jsou oblečeny do červeného sarafánu, tedy jednodílného kroje, který je tvořen

• dlouhou nařasenou sukní sahající až k zemi
• horním dílem, a
• širokými ramínky.

Horní i spodní díl jsou od sebe obvykle odděleny přepásáním, to však nebývá vždy. Sarafán je doplněn bílou blůzkou s nařasenými rukávy a tradiční ruskou ženskou pokrývkou hlavy, které se říká kokošník, a která tvarem připomíná tiáru. Její součástí bývají i pestrobarevné pentle.

Tajemný pohyb

Takto oděné dívky, držící v rukou ratolesti a šátky, se za zvuků ruských národních písní pohybují po jevišti naprosto unikátním způsobem. Dělají velice drobné krůčky téměř na špičkách, kolena vůbec nemají pokrčená, drží se zpříma, a protože sarafány splývají až na zem, pohyb nohou není vidět a vypadá to, že dívky po jevišti kloužu nebo že je někdo vodí jako figurky po parketu. Efekt je naprosto jedinečný a ohromující. Součástí choreografie jsou jak části, kdy dívky tančí v rozestupech, tak části, kdy se pohybují v kruzích nebo spirálách jedna těsně vedle druhé, což klouzavý efekt tance ještě umocňuje. Vypadá to jednoduše, ale za takovým výkonem je nekonečné množství těžké práce a tréninku.

Tato plující choreografie si získala celý svět a není tedy divu, že se s vystoupením Berjozky setkáte spíše v zahraničí než v Rusku. Pokud budete mít kdykoliv a kdekoliv příležitost jejich představení vidět naživo, určitě neváhejte!