Andrej Babiš patří mezi nejkontroverznější osobnosti české politiky. Ačkoliv sám opakovaně odmítá, že by byl někdy agentem StB, v archivech je dodnes veden jako spolupracovník pod krycím jménem Bureš. Téma, které se táhne už více než deset let, se pravidelně vrací do veřejného prostoru, a to zejména v době voleb, kdy se jeho minulost stává palčivou otázkou.

Spor o minulost

Babiš dlouhodobě tvrdí, že žádnou vědomou spolupráci s StB nikdy nepodepsal a že celé obvinění je účelovou lží jeho politických soupeřů. Hnutí ANO na svém předvolebním webu zdůrazňuje, že „obvinění, že Andrej Babiš byl agentem StB, je lež, která se opakuje už více než dvanáct let. Žádný důkaz o vědomé spolupráci nikdy neexistoval a ani existovat nemůže. Andrej Babiš nikdy nepodepsal žádný závazek ke spolupráci, nikdy nikoho neudal, jeho jméno se nikde neobjevilo, jen na evidenční kartě, kam ho zapsal příslušník StB, aby plnil kvóty.“ Tento výklad však naráží na archivní materiály a rozhodnutí institucí, které hovoří jinak.

Jak to vidí historici

Podle dokumentů Ústavu paměti národa na Slovensku se Babiš stal v roce 1980 důvěrníkem a o dva roky později dokonce agentem StB s krycím jménem Bureš. Historici upozorňují, že tyto záznamy jsou vedeny oprávněně a patří mezi důležité důkazy. Přestože samotný smír Babišových právníků se slovenským ministerstvem vnitra z loňského roku konstatoval, že evidence byla neoprávněná, dokumenty zůstávají nadále veřejně přístupné.

Soudní tahanice

Od roku 2012 se Babiš snažil prostřednictvím soudů očistit své jméno. Na Slovensku vedl dlouhou sérii procesů, které se postupně dostaly až k ústavnímu soudu a dokonce k Evropskému soudu pro lidská práva. Některé verdikty mu daly částečně za pravdu, jiné ho naopak odmítly. Často se však neřešila samotná oprávněnost evidence, ale spíše procesní stránka – například kdo má být v konkrétním sporu žalovanou stranou.

Rozhodnutí slovenských soudů

Slovenský ústavní soud v roce 2017 zrušil verdikt, který původně Babišovi vyhověl, a otevřel cestu k dalším procesům. Následně bratislavský krajský soud i slovenský nejvyšší soud jeho žalobu zamítly. Ani ústavní stížnost podaná v roce 2022 mu nepomohla. Celý právní boj tak nabral podobu složitého a vleklého sporu, v němž se střetávají právní argumenty s historickými fakty.

Smír s ministerstvem vnitra

Nový obrat nastal v roce 2023, kdy Babiš podal žalobu přímo na slovenské ministerstvo vnitra. To přistoupilo na smír, který následně schválil soud. Ministerstvo uznalo, že Babiš byl evidován neoprávněně a že s StB vědomě nespolupracoval. Tento krok se stal pro hnutí ANO silným argumentem, že celá kauza je uzavřená. Jenže historici upozorňují, že smír má čistě právní povahu a nijak nemění existující archivní dokumenty.

Politický boj o minulost

Babišova minulost je proto neustále součástí politických debat. Hnutí ANO tvrdí, že soudní verdikty i smír dokazují jeho nevinu. Odpůrci však připomínají, že samotné archivní materiály se nezměnily a zůstávají silným důkazem o jeho kontaktu s StB. Spor o to, zda byl skutečně agentem, nebo nikoliv, se tak mění v otázku interpretace faktů a právních rozhodnutí.

Obraz veřejnosti

Pro část voličů je Babišova minulost zásadním problémem, pro jinou skupinu naopak irelevantní záležitostí, která nemá vliv na jeho současnou politiku. O to více se ale celé téma stává nástrojem předvolebního boje, v němž obě strany využívají dostupné argumenty podle vlastních potřeb.

Nekonečná kauza

Ačkoliv by se mohlo zdát, že smír z roku 2023 příběh definitivně uzavřel, opak je pravdou. Dokumenty v archivech zůstávají a experti i instituce nadále upozorňují, že jejich obsah nelze jednoduše popřít. Zdá se tedy, že otázka „Bureše“ se bude do české politiky vracet vždy, když to bude nejvíce rezonovat s náladami voličů.

Zdroj: Forum24.cz