Napětí kolem jmenování nových členů vlády přerostlo v otevřený politický střet, který znovu rozdmýchal debatu o výkladu ústavy, pravomocích prezidenta a roli Poslanecké sněmovny. Hlavním bodem sporu se stal Filip Turek z Motoristů a rozhodnutí prezidenta Petra Pavla nejmenovat jej ministrem, což vyvolalo ostré reakce jak mezi koaličními poslanci, tak v opozici.

Výzva sněmovny prezidentovi

Poslanecká sněmovna se rozhodla zasáhnout a hlasy vládní koalice vyzvala prezidenta, aby bez zbytečného odkladu jmenoval navržené členy vlády. Podle poslanců nemá hlava státu hodnotit vhodnost kandidátů, protože tuto roli má sehrát výhradně sněmovna prostřednictvím vyslovení důvěry vládě. V usnesení, které podpořilo 101 ze 183 přítomných poslanců, zazněla jasná výzva směrem k prezidentovi, aby respektoval ústavní zvyklosti a postupoval podle návrhů premiéra. Debata se tak přenesla z roviny politické do roviny ústavní, kde každé slovo váží víc než obvykle.

Klíčové usnesení a jeho znění

Samotné usnesení se stalo středem pozornosti nejen médií, ale i právníků a ústavních expertů. Jeho přesné znění totiž podle koalice jasně vymezuje kompetence jednotlivých institucí. „Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá prezidenta republiky, aby respektoval Ústavu ČR a bez zbytečného odkladu jmenoval členy vlády, jsou-li mu předsedou vlády navrženi. Posuzovat vhodnost jednotlivých kandidátů na členy vlády je úlohou Poslanecké sněmovny, která pak jedině vyjádří, nebo nevyjádří vládě svou důvěru,“ stojí v dokumentu, který rozpoutal další kolo politických přestřelek a otevřel otázku, kde přesně končí pravomoci prezidenta.

Reakce Hradu bez ústupků

Prezidentská kancelář dala najevo, že usnesení bere pouze na vědomí a nemění na něm nic ze stanoviska hlavy státu. Podle vyjádření Hradu sice může sněmovna zaujímat svá stanoviska, ale nemůže prezidentovi ukládat povinnosti ani mu diktovat postup. Prezident Petr Pavel podle kanceláře o celé věci jednal s premiérem a předložil mu argumenty, které jej k rozhodnutí vedly. Ani po této debatě však své stanovisko nezměnil, což signalizuje, že spor má k rychlému řešení daleko.

Opozice mluví o pokrytectví

Opoziční politici reagovali na krok koalice velmi ostře a označili jej za pokrytecký až schizofrenní. Připomněli, že v minulosti stejní koaliční představitelé hájili právo tehdejšího prezidenta Miloš Zeman nejmenovat Jan Lipavský ministrem zahraničí. Podle opozice tak koalice používá dvojí metr podle toho, kdo zrovna sedí na Hradě. Tato argumentace získala na síle právě proto, že se opírá o relativně čerstvé politické zkušenosti.

Spor o Turka a Motoristy

Jádrem celého konfliktu zůstává osoba Filip Turek, čestného prezidenta Motoristů, kterého prezident odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Rozhodnutí vyvolalo bouřlivé reakce nejen mezi poslanci, ale i mezi voliči, kteří sledují, jak se nová politická formace dostává do přímého střetu s etablovanými institucemi. Prezident své odmítnutí zdůvodnil mimo jiné obavami z přístupu kandidáta k právnímu řádu, čímž spor posunul na hodnotovou rovinu.

Neúspěšná cesta k Ústavnímu soudu

Celá situace mohla nabrat ještě ostřejší kontury. Sněmovna totiž dříve odmítla návrh Jiří Pospíšil, aby vyzvala premiéra Andrej Babiš k podání kompetenční žaloby na prezidenta k Ústavnímu soudu. Paradoxem zůstává, že sám Petr Pavel by takové řešení uvítal, protože by podle něj mohlo jednou provždy vyjasnit sporný výklad ústavy. Koalice se však této cesty zalekla a rozhodla se pro politický tlak místo právního verdiktu.

Respekt k právu jako hlavní argument

Prezident své rozhodnutí opřel o zásadní výhrady k postoji kandidáta. Podle něj by člen vlády měl představovat respekt k základním principům státu. Právě proto zazněl i důvod, který vyvolal další vlnu emocí. „nedostatku respektu vůči českému právnímu řádu“ se stal jedním z klíčových slov celého sporu. Tato formulace rezonuje nejen mezi politiky, ale i mezi veřejností, která sleduje, kam až může zajít střet dvou ústavních institucí.

Zdroj: Novinky.cz