V článku se podíváme na nelehkou situaci oblíbeného herce Václava Vydry, který se ani po desítkách let úspěšné kariéry nedočkal klidného stáří. Navzdory své dlouhé profesní dráze čelí stejné realitě jako tisíce jiných seniorů – penze, kterou pobírá od státu, podle něj absolutně neodpovídá tomu, co do systému za život odvedl. Co všechno stojí za tímto zklamáním a jaký širší problém tím herec mimoděk odhalil?

Zklamání místo odměny

Václav Vydra se stal nedílnou součástí českého kulturního světa, přesto si v důchodu rozhodně nemůže dovolit pověsit práci na hřebík. Jeho slova o výši penze, kterou dostává od státu, mluví jasně – cítí se podvedený a zklamaný. „To, co mi posílají, je výsměch,“ netají se herec svým rozčarováním. A rozhodně nejde o jedinečný případ.

Dlouhá léta na scéně

Herectví se věnuje už od svých osmnácti let a za tu dobu ztvárnil desítky významných rolí ve filmech, televizních seriálech i na divadelních prknech. Přestože by se dalo čekat, že se do důchodu odebere s klidem a zajištěním, realita je jiná. Vydra musí i nadále pracovat, aby si udržel alespoň trochu komfortní životní úroveň.

Tvrdá práce, nízká odměna

Desítky let, které strávil zkouškami, natáčením a vystupováním, mu přinesly řadu úspěchů, uznání i popularitu, ale rozhodně ne jistotu důstojného příjmu na stáří. Ukazuje se, že sláva ani dlouholetá kariéra nejsou v očích důchodového systému důvodem k vyšší penzi – spíš naopak.

Pozdní žádost o důchod

Herec o důchod požádal až rok a půl po dosažení věku, kdy na něj měl nárok. Důvodem bylo to, že stále aktivně pracoval. Stát mu sice vyplatil jednorázový doplatek, ale měsíční částka, kterou od té doby dostává, je podle něj žalostně nízká. „Ta suma je skoro směšná,“ komentuje situaci herec s hořkostí.

Práce místo odpočinku

Místo zaslouženého odpočinku tak Václav Vydra dál přijímá pracovní nabídky, aby mohl zaplatit vše, co k životu potřebuje. Ačkoli by si po letech dřiny jistě zasloužil zvolnit, okolnosti ho nutí zůstávat v profesi. Není však sám – mnoho jeho kolegů se ocitá v podobné situaci.

Systém neodpovídá realitě

Základ problému spočívá v tom, že herci a další umělci pracující na volné noze v minulosti často odváděli jen minimální částky na sociální pojištění. A právě výše těchto odvodů a délka pojištěné doby pak určují výši důchodu. To, že poctivě platili daně, v tomto případě nestačí.

Není v tom sám

Příběh Václava Vydry je jen jedním z mnoha. Spousta lidí z umělecké branže dnes řeší stejný problém – zda dál pracovat i ve vyšším věku, nebo se pokusit přežít z minimální penze. Mnozí z nich přitom věnovali celý život profesi, která je obohacovala nejen finančně, ale především kulturně.

Dlouhá kariéra bez záruk

Navzdory tomu, že herec patří mezi nejvýraznější osobnosti české scény, důchodový systém s tímto faktem nepočítá. Sláva, úspěch a desítky odpracovaných let nezaručují nic – rozhodují tabulky a čísla. A tak zůstává otázkou, zda by se neměl systém změnit tak, aby i umělci mohli prožít stáří důstojně.

Zdroj: Zivot.org