Dětská hvězda devadesátých let, kterou si diváci pamatují jako Edouška z legendární Obecné školy, se znovu objevuje na české scéně. Václav Jakoubek, dnes už pětačtyřicetiletý muž, má za sebou pestrý životní příběh, který jej zavedl až do Švýcarska. Po osmnácti letech života v zahraničí se však rozhodl vrátit zpět domů. Jak přiznává, důvodem jsou nejen vztahy se ženami, ale i soudní spor o jeho syna, který ho doslova donutil znovu zakotvit v rodné Praze.

Dětství před kamerami

Když v roce 1991 zazářil v oceňované komedii Obecná škola jako malý Eda Souček, vedle takových hvězd, jakými byli Libuše Šafránková, Zdeněk Svěrák nebo Jan Tříska, zdálo se, že má kariéru herce pevně otevřenou. Casting vyhrál mezi tisícovkou chlapců a jeho přirozenost i klukovské uličnictví diváky uchvátily. Film dokonce mířil až na Oscary a o Vaška byl zájem i v dalších projektech. Objevil se ve Šakalích létech či pohádce Kouzelný měšec, a dokonce získal nominaci na Českého lva.

Nadějný start a konec učňáku

Přestože měl filmové nabídky, život mu nešel zcela hladce. Kvůli neustálému natáčení se dostával do křížku s učiteli. Jakoubek se učil na kadeřníka, ale už tehdy ho lákalo divadlo. „Pan ředitel mi řekl – buď, anebo. Škola, anebo koníček. A já dal raději přednost koníčku,“ vzpomíná dnes. Divadlo nakonec zvítězilo a Jakoubek se stal součástí spolku Kašpar, kde hrál celé roky.

Divadelní scéna místo filmových kamer

Zatímco filmové role postupně mizely, na divadelních prknech se Jakoubek našel. Spolupráce s principálem Jakubem Špalkem mu dala stabilitu i prostor rozvíjet se jako herec. Na scéně působil prakticky od třinácti let a vydržel až donedávna. Dokonce dojížděl i z ciziny, když už žil ve Švýcarsku, ale právě tyto náročné cesty nakonec vedly k tomu, že musel hraní omezit.

Život ve Švýcarsku

Osud ho zavedl do Curychu, kde nejenže pracoval v gastronomii, ale dokonce hrál i v dětském divadle. Později se přestěhoval za město a poslední roky strávil v Lucernu. Švýcarsko se mu stalo druhým domovem, ale přiznává, že jeho sociální vazby zůstaly vždy v Praze. „Sociální bublinu jsem měl vždycky tady, ať už rodinu, kamarády, přátele, nehledě na rodnou řeč…“ říká nostalgicky.

Ženy jako hlavní hybatelky jeho osudu

Jakoubkův život byl silně ovlivněn vztahy. Poprvé do Švýcarska odešel kvůli manželce, se kterou se seznámil v Česku během jejího studijního pobytu. Za ní nakonec odjel, vzali se tam, ale manželství skončilo rozvodem. Další velkou roli v jeho životě sehrála žena, se kterou má syna. Společně s ním ve Švýcarsku žili šest let, ale ona se nakonec s dítětem odstěhovala zpět do Čech. To přimělo Jakoubka přehodnotit své plány.

Návrat domů kvůli synovi

Rozhodující kapkou se stal jejich syn Mathias, který se narodil v Česku. „V podstatě jsem donucený se vrátit,“ přiznává herec otevřeně. Spor o výchovu dítěte řeší soudy, a proto se rozhodl usadit zpět v Praze. Zároveň věří, že se mu podaří navázat na hereckou dráhu, i když zatím žádné konkrétní nabídky nemá.

Kořeny v srdci Prahy

Rodilý Pražák, narozený ještě v porodnici na Štvanici, se cítí doma především na Letné, kde vyrůstal a odkud se nikdy úplně neodstřihl. A právě tam nyní znovu zakotvil. Je odhodlaný znovu začít a přiznává, že návrat není jen o kariéře, ale hlavně o rodině a synovi.

Těšení na narozeniny

Jakoubek se upíná k blížícím se narozeninám svého syna Mathiase, který 7. září oslaví sedmé narozeniny. „Snad je to na dobré cestě, ale nechci to zakřiknout. Doufám, že ho na jeho narozeniny uvidím a bude u mě,“ říká herec s dojetím. Zda se mu podaří skloubit herecký comeback s otcovskými povinnostmi, ukáže až čas.

Zdroj: Super.cz