Šokující střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, která si v prosinci 2023 vyžádala 14 životů, zůstává i po několika měsících předmětem debat a emocí. Tentokrát se k případu vyjádřil Ústavní soud, který zamítl stížnost otce jedné z obětí. Muž žádal, aby čin nebyl klasifikován jen jako vražda, ale jako teroristický útok. Co přesně soud rozhodl a proč zůstal návrh bez odezvy? V následujících odstavcích rozplétáme pozadí jednoho z nejtragičtějších činů v novodobé historii Česka.

Ústavní soud rozhodl ve prospěch policie

Ústavní soud potvrdil, že střelbu na filozofické fakultě nelze podle dostupných důkazů označit za terorismus. Senát vedený soudcem Janem Svatoněm zdůraznil, že k takovému závěru chybí konkrétní indicie. Podle jeho slov „konkrétní a specifický úmysl způsobit tento následek je to, co z teroristického útoku činí speciální skutkovou podstatu ve vztahu k vraždě“. Tento úmysl nelze pouze předpokládat, ale musí být podložen konkrétními důkazy, což v tomto případě nebylo splněno. ÚS tak zamítl stížnost otce jedné z obětí jako neopodstatněnou.

Motiv střelce nebyl politický ani ideologický

Podle vyšetřovatelů chyběl v případu jakýkoli prvek politického nebo ideologického motivu, což je pro klasifikaci jako terorismus klíčové. Pachatel měl podle znalců spíše osobní motivace – chtěl se údajně mstít za domnělé křivdy. Státní zastupitelství uvedlo, že jeho pravděpodobnou snahou bylo získat „slávu“ a mediální pozornost. Právě proto byl čin kvalifikován jako vražda, nikoliv terorismus. Bez jasného záměru zastrašit obyvatelstvo nebo ovlivnit politické dění totiž nelze o teroristickém útoku vůbec hovořit.

Stížnost otce požadovala symbolický přesah

Otec jedné z obětí požadoval jinou právní kvalifikaci hlavně kvůli jejímu společenskému významu. Podle něj by označení činu za terorismus mělo preventivní efekt a zároveň by mělo symbolickou váhu, která by připomínala závažnost celé tragédie. Tvrdil, že jiná kvalifikace by mohla přimět státní aparát, aby přijal opatření a v budoucnu lépe předcházel podobným událostem. „Správná kvalifikace by prý donutila státní orgány vyvinout v budoucnu maximální úsilí, aby podobným skutkům předešly,“ uvedl muž.

Zákon má jasná pravidla pro terorismus

Podle trestního zákoníku je pro označení útoku jako teroristického nutné splnit velmi konkrétní podmínky. Zásadní je úmysl závažně zastrašit veřejnost a ohrozit základní prvky státu – ať už ústavní zřízení, obranyschopnost či politickou strukturu. Státní zastupitelství proto argumentovalo, že kvalifikaci nelze podřídit veřejné představě o tom, co terorismus znamená, ale je třeba se držet právního výkladu. „Není prokázán pouze tím, že motivací (nota bene pouze vnitřní) pachatele byla snaha o jakousi zvrácenou slávu,“ uvedl soud v odůvodnění.

Tragédie s mnoha oběťmi

Střelba na filozofické fakultě v prosinci 2023 patří mezi nejtragičtější události v dějinách českého školství. Pachatel tehdy zabil 14 lidí – studentů i pedagogů – a následně spáchal sebevraždu. Už o několik dní dříve měl podle policie zavraždit muže a dvouměsíční dítě v Klánovickém lese a v den samotného útoku i vlastního otce. Policie případ odložila, protože pachatel nebyl naživu a nemohlo dojít k soudnímu řízení.

Různá kvalifikace má praktické dopady

Označení činu jako terorismus by mělo reálné dopady nejen symbolické, ale i právní. Například schvalování takového skutku by bylo trestáno přísněji. Otec oběti upozornil i na to, že společnost vnímá teroristický čin jako mnohem závažnější, a stát pak přistupuje jinak k obětem i jejich památce. Rozdíl by byl i v postavení pozůstalých či možnostech odškodnění. Z právního pohledu se ale soud držel striktního výkladu a nezohlednil tyto širší společenské aspekty.

Vyšetřovací komise neshledala chyby

Na jaře se případem zabývala také poslanecká vyšetřovací komise. Někteří pozůstalí kritizovali, že jejich zástupci neměli přístup k jednání, ale Ústavní soud jejich stížnosti zamítl. Komise přesto došla k závěru, že zásah složek integrovaného záchranného systému byl v pořádku a nijak neovlivnil průběh událostí. Odhalila ale určité nedostatky v taktickém a operačním řízení, které se odehrávalo před samotným útokem. Doporučila proto například změny ve výbavě policistů nebo legislativní úpravy týkající se držení zbraní.

Verdikt uzavírá další právní kapitolu

Zamítnutí stížnosti Ústavním soudem představuje další uzavřenou kapitolu v právní rovině této tragédie. Přesto však zůstává ve společnosti otazník, zda by stát neměl k podobným činům přistupovat jinak, s větším důrazem na prevenci a symboliku. I když právo rozhoduje na základě faktů a důkazů, v očích veřejnosti hraje roli i emocionální stránka věci. Tragédie na filozofické fakultě tak nadále rezonuje, a to nejen kvůli jejímu rozsahu, ale i kvůli otázkám, které po sobě zanechala.

Zdroj: iDnes.cz