Kateřina Štěpánková z ministerstva práce představila aktuální čísla o pracovním zapojení ukrajinských uprchlíků v České republice. Mluví o tom, kolik z nich pracuje, kolik odvádí na daních a proč se jim přesto nedaří vyjít s penězi. Článek přináší také detaily o tom, jaké pozice tito lidé zastávají a jak se postupně dostávají z nejistého postavení do stabilních pracovních poměrů.

Ukrajinci se zařadili mezi pracující většinu

Přesně 155 000 uprchlíků z Ukrajiny si v Česku našlo práci. Podle Kateřiny Štěpánkové jde o stabilní počet, který dokládá, že se velké části uprchlíků podařilo úspěšně začlenit do českého trhu práce. Z této skupiny odvádí 95 procent všech zaměstnaných povinné odvody, což je výrazný posun oproti začátku, kdy to dokázalo jen asi 40 procent.

Legální pracovní poměry převládají

Štěpánková vysvětluje, že většina ukrajinských uprchlíků nyní pracuje na smlouvu na dobu neurčitou a jejich pracovní vztahy jsou oficiálně pojištěné. Tím se výrazně zlepšila jejich pozice na trhu. „Počet uprchlíků na trhu práce se stabilizuje na 155 000. Nejdůležitější je, že 95 procent už má zpojistněné pracovněprávní vztahy na dobu neurčitou (platí odvody). Na počátku to bylo asi 40 procent,“ uvedla. Díky tomu začali více přispívat do systému než z něj čerpat.

Přínos pro státní kasu roste

Ministerstvo už dříve uvedlo, že příjmy z daní a pojistného od pracujících Ukrajinců od třetího čtvrtletí 2023 převýšily náklady státu na jejich podporu. Tento ekonomický přínos ukazuje, že pracovní integrace funguje. I přesto ale mnoho z nich bojuje s nízkými příjmy – třetina lidí v průzkumu přiznala, že jejich výdělky nestačí na pokrytí základních životních potřeb.

Ženy převažují mezi dospělými pracujícími

Podle dat ministerstva vnitra má v Česku dočasnou ochranu 368 000 Ukrajinců, z čehož 265 400 je v aktivním věku. Z těchto lidí tvoří ženy zhruba tři pětiny. I když většina z nich pracuje, mnohé přijaly pozice, které jsou pod jejich kvalifikací. Štěpánková k tomu dodává: „Na začátku, když potřebujete vydělávat, vezmete jakoukoliv práci. Postupně se dostáváte kvalifikačně i se znalostí češtiny výš.“

Osvěta pomohla odstranit překážky

Štěpánková upozorňuje, že stát se musel postavit nejen administrativním překážkám, ale i kulturním rozdílům. Ministerstvo proto spustilo informační kampaň, která upozorňovala na možnost volného přístupu na trh práce, a to bez nutnosti využívat prostředníky. „Uprchlíci už nejsou v tom prekérním postavení. Z takové té šedé zóny se postupně dostávají do standardních poměrů,“ uvedla.

Kvalifikace zůstává nevyužita

Podle průzkumu CVVM Hlas Ukrajinců Česko často nedokáže využít odborné dovednosti uprchlíků. Ve své vlasti vykonávalo specializovanou práci 45 procent dotázaných, zatímco v Česku je to jen 16 procent. Třeba jako obsluha strojů a zařízení v ČR pracuje 31 procent, ale na Ukrajině to bylo pouze 6 procent. Jasně to ukazuje, že vzdělání a zkušenosti často končí nevyužité.

Nízkokvalifikované práce jako první volba

Na začátku pracovní cesty v nové zemi se většina uprchlíků uchytí v pomocných a nekvalifikovaných profesích. To potvrzuje i fakt, že zatímco na Ukrajině pracovala jen 3 procenta respondentů v pomocných profesích, v Česku je to pětinásobek. Tento trend je typický pro migranty, kteří musí rychle získat příjem, a proto sáhnou po jakékoliv pracovní příležitosti.

Plný úvazek neznamená dostatečný příjem

Přestože více než dvě třetiny ukrajinských uprchlíků podle výzkumu pracovalo v listopadu na plný úvazek nebo alespoň 30 hodin týdně, jejich příjmy často nestačí. Třetina dotázaných přiznala, že se jim nedaří pokrýt náklady na běžné živobytí. Tento fakt podtrhuje, že přechod k lepším pracovním pozicím je často velmi pomalý a finanční stabilita se nedostavuje hned.

Zdroj: DenikN.cz