Andrej Babiš se znovu ocitl v centru ostré politické kritiky. Rozhodnutí jeho vlády, které proběhlo bez větší pozornosti veřejnosti, totiž otevřelo cestu k miliardovým dotacím ze státního rozpočtu. V následujících řádcích se podíváme na to, jak kabinet schválil návrat kontroverzního dotačního programu, kdo z něj může nejvíce těžit, proč mlčí odpovědní ministři a proč opozice i zemědělci mluví o návratu starých praktik a nevyřešeném střetu zájmů.

Tiché schválení s velkým dopadem

Vláda Andreje Babiše bez větší debaty a bez veřejného zdůvodnění schválila zemědělské dotační programy na rok 2026. Na první pohled šlo o běžné rozhodnutí, ve skutečnosti však kabinet zrušil návrh připravený předchozí vládou a nahradil ho novým dokumentem, který výrazně navyšuje objem peněz na dotace. Z původních 3,2 miliardy korun se staly rovné čtyři miliardy, přičemž čtvrt miliardy připadá na nově obnovený program s názvem Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu. Právě tento program má podle kritiků otevřít dveře především velkým hráčům, mezi nimiž figuruje i holding Agrofert.

Program, který už jednou skončil

Obnovený dotační titul přitom není žádnou novinkou. V minulosti z něj čerpaly firmy z holdingu Agrofert desítky milionů korun a Nejvyšší kontrolní úřad ho tvrdě kritizoval. Podle NKÚ stát podporoval především velké společnosti s vysokými zisky, zatímco menší potravináři zůstávali stranou. Kontroloři navíc upozorňovali, že stát ani pořádně nehlídal, zda dotace skutečně přinášejí slíbený efekt. Právě kvůli těmto výtkám Fialova vláda program v roce 2023 zrušila. Nyní se však vrací v téměř totožné podobě, aniž by vláda vysvětlila, jak se s předchozí kritikou vypořádala.

Mlčení ministra i premiéra

Zvláštní pozornost budí i způsob, jakým byl program znovu zaveden. Důvodová zpráva k usnesení prakticky mlčí a vznikla téměř doslovným zkopírováním původního dokumentu, který s tímto programem vůbec nepočítal. Obnovení programu je patrné až z přílohy s detailním rozpisem peněz. Ministr zemědělství Martin Šebestyán navíc požádal o výjimku z běžného připomínkového řízení. Na otázky, proč ministerstvo program obnovuje a jak reaguje na dřívější kritiku NKÚ, ministr nereagoval. Mlčel i k tomu, zda záležitost probíral s premiérem Andrejem Babišem, jehož firmy mohou z dotací profitovat.

Oficiální vysvětlení až dodatečně

Až po zveřejnění informací poskytlo ministerstvo alespoň částečné vysvětlení prostřednictvím tiskové zprávy. Ministr Šebestyán v ní tvrdí, že cílem programu je zvýšit inovativnost českých potravinářů a posílit zpracování surovin přímo v tuzemsku. „Jde o důležité investice, které nám pomohou zvýšit přidanou hodnotu. Naším cílem je, abychom místo vývozu jednoduchých komodit, jako jsou obiloviny, živá zvířata nebo mléko a dovozu hotových potravin, tyto komodity zpracovali v tuzemsku a na trh dodali hotové potraviny,“ uvedl ministr s tím, že konkrétní pravidla se teprve připravují. Kritici však upozorňují, že podobná slova zaznívala už v minulosti, zatímco peníze končily hlavně u velkých koncernů.

Agrofert a stovky milionů z minulosti

Data Státního zemědělského intervenčního fondu ukazují, že firmy z holdingu Agrofert patřily k největším příjemcům dotací z tohoto programu. Kostelecké uzeniny inkasovaly v letech 2021 až 2023 více než 55 milionů korun, Cerea přes 24 milionů a Olma zhruba 40 milionů. Jen v posledním roce existence programu získal Agrofert více než pětinu všech vyčleněných peněz, konkrétně 130 milionů. Další desítky milionů směřovaly k jiným velkým potravinářským producentům, jejichž zájmy v minulosti hájil i současný ministr zemědělství.

Další miliardy pro velké hráče

Kromě obnoveného programu vláda výrazně navýšila i rozpočet dalšího dotačního titulu zaměřeného na zlepšení životních podmínek hospodářských zvířat. Místo původně plánovaných 968 milionů korun na něj nyní míří 1,285 miliardy, tedy o více než 300 milionů více. Tento krok vyvolal ostrou reakci zástupců malých a středních zemědělců. Předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek označil postup vlády za nehoráznost a dodal, že se tím naplňují obavy, že nový ministr bude prosazovat zájmy velkých koncernů na úkor regionálních výrobců.

Kritika opozice a střet zájmů

Opozice mluví otevřeně o zneužití moci. Podle Pirátů i lidovců nejde o nedostatek peněz v zemědělství, ale o způsob, jakým se s nimi nakládá. Kritici upozorňují, že dotační pravidla dlouhodobě zvýhodňují velké podniky a běžní zemědělci na podporu často nedosáhnou. Celou věc navíc provází nevyřešený střet zájmů Andreje Babiše. Zákon mu sice zakazuje jednat ve prospěch vlastních firem, ale neobsahuje přímé sankce. Podle Transparency International se tak důsledky pohybují hlavně v politické a morální rovině.

Sliby bez naplnění

Andrej Babiš před svým jmenováním premiérem slíbil prezidentovi Petru Pavlovi, že střet zájmů vyřeší do měsíce a Agrofert vloží do svěřenského fondu. K tomu však dosud nedošlo. Premiér argumentuje nutností souhlasu zahraničních orgánů a opakuje, že na rozhodnutí čeká. Mezitím však vláda schvaluje kroky, které mohou jeho holdingu přinést stovky milionů korun z veřejných peněz. Kritici proto varují, že se Česká republika vrací k praxi, kdy politická moc a ekonomické zájmy splývají až příliš těsně.

Zdroj: Seznamzpravy.cz