Josef Maršálek otevřeně promluvil o tom, co se skutečně děje za kamerami oblíbené show Peče celá země. Fanoušci si ho dlouhé roky spojovali s přísným pohledem a nekompromisním hodnocením, jenže realita je podle něj jiná. V rozhovoru popsal, jak velkou roli hraje televizní střih, co mají porotci napsáno ve scénáři a proč se z něj z „kata“ stal beránek. Překvapivě přiznal i to, že některé dramatické momenty diváci vůbec nevidí.

Finále plné napětí

Čtvrtá řada soutěže se blíží ke svému vyvrcholení a podle Maršálka půjde o mimořádně vyrovnaný souboj. Očekávání jsou obrovská a on sám přirovnává napětí k finále StarDance. Jak říká: „Tahle řada je nádherná, protože je vyrovnaná. Když jsem byl ve StarDance a ve finále tančila Eva Adamczyková a Darija Pavlovičová, spousta lidí byla přesvědčená, že to vyhraje Eva. Ale najednou vyhrála Daria. Je super, že to je napínavé až do poslední minuty a rozhodne to pak třeba jeden jediný hlas nebo bod.“ Právě tato nejistota podle něj drží diváky u obrazovek až do poslední chvíle.

Studijní materiál místo jistoty

Málokdo by čekal, že si porotce pouští jednotlivé díly doma jako běžný divák. On to ale dělá pravidelně. Přiznává, že ve stanu netráví tolik času, kolik by si lidé mysleli, a spoustu momentů objeví až při televizní premiéře. „Samozřejmě, že ji sleduji, protože je to pro mě studijní materiál. Ono to vypadá, že mám přehled o všem, co se děje, ale tak to vůbec není.“ Často ho překvapí, co všechno se odehrávalo mimo jejich dohled, a sám reaguje údivem, když vidí celý proces.

Pomoc v zákulisí

Diváci občas netuší, jak moc si soutěžící pomáhají. Maršálek zmínil situaci, kdy jedna z účastnic ve stresu nanášela krém rukou, ale díky podpoře ostatních dokázala dezert dotáhnout do dokonalosti. Právě tyto lidské momenty podle něj vytvářejí skutečnou atmosféru soutěže. Stejně tak přiznal, že soutěžící si někdy z porotců dělají legraci a napodobují jejich hlášky. Soutěž tak není jen o výkonech, ale i o emocích a vzájemné soudržnosti.

Náznaky místo křiku

Když vidí, že se někdo řítí do problému, snaží se zasáhnout jemně. Přímé varování by podle něj nebylo fér. Vzpomněl si na situaci z minulých řad, kdy soutěžící chtěl zvolit příliš jednoduché zdobení. Porotce ho naváděl otázkami, aby si uvědomil riziko. Výsledek však závisel jen na soutěžícím. Přiznal také, že některé jeho pokusy o pomoc televize do finálního střihu nezařadila.

Vlídnost předepsaná scénářem

Největší překvapení přišlo ve chvíli, kdy otevřeně prozradil, co mají porotci ve scénáři. „To proto, že já i Míša máme ve scénáři napsáno, že jsme vlídní porotci. Nejsme tam od toho, abychom soutěžící ponižovali, šikanovali, byli agresivní, řvali nebo je zesměšňovali. Jsme spíš takoví kouči, kteří je mají provést od prvního dílu až k finále.“ Tím vysvětlil, proč se jeho přístup v průběhu let změnil a proč dnes působí mnohem mírněji než na začátku.

Pravidla jsou jasná

Podle něj soutěž nestojí na osobních sympatiích, ale na jasně daných kritériích. Chuť, technika i zadání musí soutěžící respektovat. Pokud někdo připraví dezert bez dostatečného doslazení, nemůže očekávat úspěch. Maršálek zdůraznil, že nejde o jeho osobní preference, ale o respekt k pravidlům, která soutěž nastavila. A ta musí ctít každý bez výjimky.

Bohém nebo profesionál

Jeho kolegyně Míša Landová ho označila za bohéma. On sám nad tím váhá, ale připouští, že ve vlastní tvorbě si dovolí větší volnost. Přesto zdůrazňuje, že perfektní řemeslo ovládá a dokáže vytvořit precizní francouzskou cukrařinu stejně jako dříve. Rozdíl je jen v tom, že dnes tvoří svobodněji a podle vlastního citu.

Střih jako mocný nástroj

Velkou roli podle něj hraje televizní sestřih. Diváci vidí jen zlomek toho, co se během dvou natáčecích dnů odehraje. Televize vybírá momenty, které zapadají do příběhu epizody. Právě proto mohl působit jako přísný kat, i když ve skutečnosti soutěžícím věnoval spoustu podpory. Sám s úsměvem přiznal, že když se dívá na první řadu, vidí úplně jiného člověka než dnes.

Zdroj: Blesk.cz