Prezident Petr Pavel se ocitl v centru pozornosti poté, co nečekaně zrušil očekávané setkání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě. Jednání, které mělo řešit zásadní otázky zahraniční a bezpečnostní politiky státu, se rozpadlo ještě dřív, než mohlo skutečně začít. Zpoždění, omluvy i rozpory kolem připravené deklarace odhalily napětí, které se skrývá pod povrchem politických vztahů.
Napjaté pondělí na Pražském hradě
Pondělní odpoledne mělo na Pražském hradě patřit koordinaci nejvyšších představitelů státu. Prezident Petr Pavel svolal schůzku, na které se měli sejít šéfové obou parlamentních komor, premiér i ministr zahraničí. Cílem bylo sladit postoje v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, která se v posledních týdnech stává stále citlivějším tématem. Už od začátku ale bylo zřejmé, že časový harmonogram skřípe a plánované jednání se ocitá v ohrožení.
Zpoždění, které změnilo vše
Původně stanovený začátek schůzky na 15. hodinu se během odpoledne posouval. Hrad nejprve oznámil hodinový odklad, protože vláda stále jednala. Ani tento krok ale situaci nezachránil. Krátce po 16. hodině prezident rozhodl, že schůzku ruší. Prezidentská kancelář k tomu uvedla jasné stanovisko: „Prezident republiky ruší dnešní schůzku Nejvyšších ústavních činitelů. Vzhledem k tomu, že i přes posun původně avizovaného začátku jednání nebyli schopni někteří z účastníků dodržet stanovený čas, bude prezident hledat náhradní termín,“ zaznělo v oficiálním vyjádření.
Kdo dorazil a kdo chyběl
Zatímco někteří ústavní činitelé dorazili na Hrad včas, jiní se zdrželi. Mediální oddělení Hradu potvrdilo, že předseda Senátu Miloš Vystrčil a šéf SPD Tomio Okamura na místo skutečně přijeli a byli připraveni jednat. Naopak vláda v té době stále zasedala a premiér Andrej Babiš se dostavil až později. Omluvil se prezidentovi až na začátku následné tiskové konference kabinetu, kde vysvětloval, že šlo o nejnáročnější jednání vlády od jejího vzniku.
Témata, která měla padnout
Zrušené jednání přitom nemělo být formální schůzkou bez obsahu. Prezident už v předchozích dnech avizoval, že se chce zaměřit na aktuální zahraničněpolitické otázky, návštěvy zahraničních státníků v Česku i koordinaci cest českých politiků. Důležitou roli měla sehrát také debata o aktivitách na půdě Evropské unie a Severoatlantické aliance. Před letním summitem NATO v Turecku má podle prezidenta Česká republika před sebou řadu konkrétních úkolů, které vyžadují jednotný postup.
Spor o deklaraci
Napětí ještě více zvýšil spor kolem návrhu společné deklarace, kterou Hrad před jednáním připravil. Tomio Okamura otevřeně uvedl, že pro vládní koalici ANO, SPD a Motoristů je takový návrh nepřijatelný. Jeho slova naznačila hlubší neshody, které by se na schůzce pravděpodobně dostaly na povrch. Miloš Vystrčil naopak reagoval tím, že z Hradu neobdržel hotovou deklaraci, ale pouze teze k připomínkování, o nichž se mělo teprve diskutovat.
Ticho místo dialogu
Zrušení schůzky vyvolalo otázky, zda jde jen o technický problém s časem, nebo o symptom hlubších rozporů mezi ústavními činiteli. Místo společného stolu a otevřené debaty zůstalo po pondělku jen ticho a nejasný příslib náhradního termínu. Prezident dal jasně najevo, že očekává respekt k dohodnutým časům, zatímco vláda zdůrazňovala mimořádnou náročnost svého jednání.
Co bude dál
Prezident Petr Pavel nyní hledá nový termín, kdy by se nejvyšší ústavní činitelé mohli sejít. Otázkou zůstává, zda se podaří nejen sladit kalendáře, ale i postoje. Zahraniční a bezpečnostní politika vyžaduje jednotu a rychlé reakce, zejména v době, kdy se Evropa i svět potýkají s nejistotou. Pondělní fiasko na Hradě tak může být varováním, že bez skutečné vůle ke spolupráci zůstanou klíčová témata viset ve vzduchu.
Zdroj: Novinky.cz
