Je na čase se zamyslet nad tím, zda trávíme dostatek času se svými rodiči. Pro většinu lidí má ztráta matky za následek i ztrátu duše, protože máma je osoba, která je s vámi déle než kdokoliv jiný. Nikdy nepochopíme, jak je pro nás matka důležitá a kolik toho pro nás vytrpěla nebo jak se cítila, když jsme byli nemocní nebo se domů nevrátili včas, dokud se sami nestaneme rodiči.

Matka zůstává matkou až do smrti

Z nějakého důvodu ale zapomínáme, že i když jsme dospělí, naše matka se o nás stále bojí. Kontakty jsou stále méně frekventované, už jí tak často nevoláme a ani s našimi vnoučaty se tak často nevídá. Udržovat se svou mámou vřelý vztah se ale vyplatí. Až když totiž tak blízkou osobu ztratíme, uvědomíme si, kolik jsme jí toho nestihli říct. Začneme si pak vyčítat, že jsme jí nevolali častěji, nebo že jsme záměrně nezvedli telefon.

Zpráva o smrti matky je obrovská rána a zdá se, že ji už nic nemůže zacelit. Samozřejmě nám může pomoci těžko období překonat partner nebo vlastní děti, kteří ovšem tuto ztrátu nenesou o nic lépe. Je to ale i čas na to uvědomit si, že i my jako rodiče jsme pro své blízké tak důležití a že jednou i naše děti budou plakat stejně.

Ztráta se těžko překonává

Pokud nemáte partnera ani děti, překonat takovou ztrátu je mnohem těžší. Pochopit vás může jen ten, kdo už něco takového sám prožil. Je tedy načase zamyslet se nad tím, jak se svým časem nakládáme a zda ho dostatečně věnujeme rodičům, dětem nebo naší polovičce, protože v kterýkoliv okamžik může být kdokoliv z nás pryč. Je jen na nás, zda náš život i život ostatních bude šťastný.

Zavolejte svým blízkým, připomeňte jim, jak moc je máte rádi, zajděte na návštěvu se zákusky nebo jim prostě jen tak udělejte radost. Vezměte si na jeden den volno a naplánujte společný výlet. Protože pouze tehdy pak jednou nebudete muset litovat, že jste pro samou práci nebo kvůli přátelům neměli čas na svou rodinu.