Čísla, která zveřejnila největší česká zdravotní pojišťovna, rozvířila vody veřejné debaty. V době, kdy se často mluví o tom, kolik stojí pomoc lidem s dočasnou ochranou, přichází tvrdá data, která mohou mnohé překvapit. Statistiky totiž ukazují, že realita může být úplně jiná, než jak ji část společnosti vnímá. Kolik skutečně utratili ukrajinští pojištěnci za zdravotní péči a kolik naopak do systému přinesli?
Překvapivá bilance
Všeobecná zdravotní pojišťovna zveřejnila konkrétní souhrn za loňský rok a výsledky jsou více než výmluvné. Příjmy od ukrajinských uprchlíků registrovaných u této pojišťovny převýšily náklady na jejich zdravotní péči o 5,34 miliardy korun. To je částka, která zásadně mění tón celé diskuse o tom, zda jsou tito lidé pro český zdravotní systém zátěží, nebo naopak přínosem. Místo obávaného mínusu se totiž objevil výrazný přebytek.
Kolik skutečně stáli
Mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová k tomu uvedla: „V loňském roce čerpali Ukrajinci s dočasnou ochranou registrovaní u VZP zdravotní péči v souhrnné výši 4,16 miliardy korun,“. Tato suma představuje veškeré výdaje na jejich ošetření, hospitalizace i další zdravotní služby. Na první pohled jde o vysoké číslo, ale ve srovnání s příjmy, které do systému přitekly, působí zcela jinak. Samotné náklady totiž zůstaly výrazně pod úrovní vybraných prostředků.
Peníze tekly opačným směrem
Ukrajinští pojištěnci podle zveřejněných údajů odvedli na pojistném 5,5 miliardy korun. K tomu stát přidal další čtyři miliardy za takzvané státní pojištěnce, mezi které patří děti, ženy pečující o malé potomky nebo senioři. Celkový objem příjmů tak dosáhl částky, která náklady nejen pokryla, ale ještě vytvořila výrazný přebytek. V kontextu napjatých rozpočtů zdravotnictví jde o výsledek, který nelze přehlížet.
Kolik lidí systém eviduje
Na konci ledna evidovala pojišťovna celkem 334 tisíc pojištěnců se statutem dočasné ochrany z Ukrajiny. Z toho 138 tisíc tvořili státní pojištěnci, za které odvádí pojistné stát. Zbytek představují lidé, kteří pracují a odvádějí pojistné ze své mzdy či podnikání. Právě tato skupina se významně podílela na tom, že příjmy převýšily náklady. Data tak naznačují, že velká část uprchlíků se aktivně zapojila do pracovního trhu a přispívá do systému stejně jako ostatní pojištěnci.
Nejde jen o jednu pojišťovnu
Kromě VZP registrují uprchlíky také další zdravotní pojišťovny. Podle dřívějších informací Svazu zdravotních pojišťoven evidují ostatní instituce další desítky tisíc lidí s dočasnou ochranou. Celkový dopad na zdravotní systém tedy může být ještě širší, než ukazují samotná čísla největší pojišťovny. Pokud by se podobný trend potvrdil i jinde, mohlo by to zásadně proměnit veřejné vnímání celé situace.
Politická přestřelka dostává nový rozměr
Otázka financování zdravotní péče pro uprchlíky se často objevuje v politických debatách. Někteří představitelé varují před přetížením systému a finanční zátěží, jiní zdůrazňují solidaritu a humanitární odpovědnost. Aktuální čísla však dávají do rukou konkrétní argument, který nelze ignorovat. Místo očekávané ztráty se totiž ukazuje výrazný přebytek, což může změnit tón budoucích diskusí.
Dopad na české pojištěnce
Mnoho lidí se ptá, co tato čísla znamenají pro běžné české občany. Přebytek v řádu miliard může posílit stabilitu systému veřejného zdravotního pojištění a vytvořit rezervu pro budoucí výdaje. Zároveň však vyvolává otázky ohledně dlouhodobého vývoje a toho, jak stát i pojišťovny s těmito prostředky naloží. Jedno je ale jisté, loňská bilance ukazuje realitu, která je výrazně odlišná od obav, jež zaznívaly v minulosti.
Zdroj: Denik.cz
