Bez velké publicity a bez dramatických titulků se v ukrajinské společnosti odehrává tichá, ale nebezpečná změna, která může mít pro zemi zásadní dopad. Článek přináší pohled na odliv mladých Ukrajinek do Evropy, s nímž se země potýká od vypuknutí ruské agrese. Dozvíte se, proč právě tento trend začíná být považovaný za jednu z největších hrozeb pro poválečnou obnovu země a proč jej odborníci označují za demografickou časovanou bombu.

Odliv mladých žen sílí každým rokem

Zatímco muži na frontě brání svoji vlast a platí za to často nejvyšší cenu, v pozadí se z Ukrajiny potichu vytrácí skupina obyvatel, která bude v budoucnu klíčová pro její obnovu. Mladé Ukrajinky ve velkém míří do západní Evropy. Vojenská povinnost zadržuje doma muže starší 18 let, ale ženy mají cestu ven otevřenou. A tak v důsledku neutichajícího ruského bombardování roste s každým rokem počet těch, které se rozhodnou odejít. Jak upozorňuje britský list The Telegraph, právě v tomto trendu spočívá problém, o němž se příliš nemluví.

Mozky i budoucí maminky odcházejí

Masová emigrace představuje nejen klasický odliv mozků – tedy odchod vzdělaných a schopných mladých lidí –, ale také zcela konkrétní demografickou hrozbu. Bez této mladé generace se země v budoucnu jen těžko vzpamatuje. Jak trefně píše The Telegraph, jde o demografickou časovanou bombu, jejíž tikot je stále hlasitější. Mnoho mladých žen se nevidí ve válkou zmítané zemi, ale hledají stabilnější prostředí v Evropě.

Mladí už si hledají univerzity v cizině

Studentky lycea 88 ve Lvově se o budoucnosti na domácích školách příliš nebaví. Spíše zvažují možnosti studia v zahraničí. Podle jejich učitelky Ljudmily Makohinové totiž situace v zemi den ode dne zhoršuje a mladí lidé častěji hledají univerzity mimo Ukrajinu. „Kvůli válce se situace každým dnem zhoršuje. Mladí lidé si proto vybírají univerzity v Evropě, nikoliv na Ukrajině,“ popsala Makohinová.

Klíčová otázka návratu

Pokud se těmto mladým lidem podaří v Evropě úspěšně zakotvit a vybudovat si tam nový život, je otázkou, kolik z nich se po válce vrátí zpět. To přitom zásadně ovlivní budoucí vývoj celé země. Ztráta lidského kapitálu by mohla znamenat vážnou překážku pro obnovu zdevastovaného hospodářství i společnosti. Obavy o to, kdo bude mít po válce sílu a schopnosti vrátit život do rozbombardovaných měst a vesnic, tak nejsou vůbec přehnané.

Polsko je první volbou

Vysoké školy v Polsku se stávají cílem mnoha mladých Ukrajinek, které chtějí pokračovat ve studiu v klidném prostředí. Například osmnáctiletá Angelina Kalynjuková nyní studuje ekonomii v Krakově. Jak přiznala, rodiče ji tam poslali v naději, že jí zajistí lepší budoucnost. Ukrajinská vláda si přitom dobře uvědomuje, že udržení vzdělaných lidí je otázkou přežití. „Dokázat udržet lidský kapitál rozhodne o tom, zda dokážeme přežít, obnovit ekonomiku a rozvíjet stát,“ zdůraznil náměstek ministra školství Jevhen Kudriavec.

Dětská populace dramaticky klesá

Dalším alarmujícím signálem je úbytek dětské populace. Podle dat OSN je v současnosti přibližně 2,3 milionu dětských uprchlíků z Ukrajiny v zahraničí. Převážně v evropských státech. K tomu se přidává klesající porodnost v samotné Ukrajině. Tento demografický vývoj tak přidává další vrstvu problému, kterému bude země po válce čelit.

Obnova lidí je složitější než domů

Jak upozorňuje spoluautor studie o ukrajinském trhu práce Tito Boeri, obnova lidského kapitálu je podstatně náročnější než například znovuvybudování zničené infrastruktury. „Můžete rekonstruovat fyzický kapitál – trvá to dlouho, ale stále to lze. Obnovit lidský kapitál je mnohem náročnější a nemusí se to podařit,“ řekl pro The Telegraph. A právě v tom spočívá klíčový problém, který může ovlivnit osud celé země na dlouhá desetiletí.

Zdroj: Aktualne.cz