Bývalý prezident Václav Klaus opět vzbudil pozornost veřejnosti svými výhradami vůči oficiálnímu přístupu k oslavám výročí konce druhé světové války. V následujícím článku se dozvíte, co přesně ho rozčílilo, proč nebyl přizvaný na slavnostní večer na Pražském hradě a jaké názory sdělil na aktuální evropské dění i historické události. Nechybí ani jeho kritika současných postojů k válce a názor na vnímání menšin ve společnosti.
Klaus bez pozvánky na Hrad
Václav Klaus otevřeně vyjádřil překvapení a nelibost nad tím, že nedostal pozvánku na slavnostní večer konaný k příležitosti osmdesátého výročí konce druhé světové války. Akce proběhne za účasti prezidenta Petra Pavla a bude přenášena z pražského Hradu prostřednictvím České televize i Českého rozhlasu. Klaus svůj postoj sdělil během své pondělní přednášky, kde mimo jiné poznamenal: „Osmého května se pořádá jakýsi večer k osmdesátému výročí konce 2. světové války. Bývalý prezident není pozván na Pražský hrad.“
Mlčení z Hradu
Na dotaz redakce ohledně Klausovy absence mezi pozvanými reagoval prezidentský mluvčí Filip Platoš zatím mlčením. Zůstává tak nejasné, proč se bývalý prezident neobjevil na seznamu hostů. Otazníky visí i nad tím, zda Hrad na událost pozval například Miloše Zemana. Celá situace znovu vyvolává otázku, jaký vztah udržuje současná hlava státu s bývalými prezidenty a zda zachovává určitou formální kontinuitu při výběru hostů podobných událostí.
Klaus přednášel a propagoval svou novou knihu
Klausova přednáška s názvem Od Beneše po Ukrajinu nesloužila pouze jako prostor pro jeho názory na dění ve společnosti, ale i jako prezentace jeho nové knihy. Ta nese stejný název a byla pokřtěna teprve nedávno. Během akce na Novotného lávce v centru Prahy autor zájemcům knihu podepisoval, a tak spojil intelektuální výstup s osobní prezentací.
Kritika společnosti a dominance menšin
Při svém projevu Klaus nešetřil kritikou vůči současnému společenskému uspořádání. Podle něj dnes dominují menšiny, zatímco většiny jsou vykreslovány jako nepřijatelné. Prohlásil: „My žijeme ve světě totální adorace menšin, většiny jsou zlo a menšiny dobro. V dnešní době, kdy dominují menšiny, by žádné Československo nemohlo vzniknout.“ Tento výrok znovu odhalil jeho dlouhodobou skepsi vůči liberálním trendům a inkluzivním snahám, které považuje za nebezpečné pro tradiční hodnoty společnosti.
Jediný viník války podle Klause
V části věnované druhé světové válce označil Klaus za jejího výhradního viníka nacistické Německo. Podle něj za konfliktem nestály dva diktátoři, ale pouze jeden. „Nezpůsobily ji dva diktátoři a dvě země. Tu válku způsobil jen jeden z nich. Světové mocnosti vyhlásily válku Německu, ne Sovětskému svazu.“ Tímto výrokem rozvířil vody historické debaty, zejména tím, že opomenul zmínit klíčový pakt Molotov–Ribbentrop, v němž si Hitler a Stalin rozdělili sféry vlivu ve východní Evropě.
Ticho kolem paktu nacistů a Sovětů
Zarážející je, že Klaus ve svém projevu vůbec nezmínil zmíněný pakt Molotov–Ribbentrop. Tento dokument sehrál zásadní roli v přípravě války, protože umožnil Německu bezpečně zaútočit na Polsko, aniž by se muselo obávat zásahu z východu. Tím, že tento fakt Klaus vynechal, si znovu vysloužil kritiku za jednostranný výklad dějin a selektivní přístup k historickým událostem.
Válka jako legitimní prostředek?
V závěru své přednášky se Klaus pustil i do hodnocení současné situace na Ukrajině a přístupu evropských států. Podle něj někteří politici už nepovažují mír za cíl, ale válku. „Nikoli mír, ale válka je považována za cíl mnoha evropských politiků. Začala být považována za legitimní metodu řešení sporů a já myslím, že to k ničemu nevede.“ Klaus tímto výrokem vyjádřil obavy z militarizace evropské politiky a upozornil na nebezpečný trend, kdy se vojenská řešení stávají normou.
Obhajoba Putina a znepokojivý vývoj
V souvislosti s válkou na Ukrajině Klaus připomněl loňský rozhovor Putina s Tuckerem Carlsonem. V něm ruský prezident hájil Hitlerův útok na Polsko. Podle Klause takové výroky ukazují, jak se proměnilo vnímání historie a jaké následky může mít manipulace s minulostí. Přesto sám Klaus ve svých výrocích zůstává opatrný, když neurčuje konkrétní evropské politiky, které kritizuje.
Zdroj: iDNES.cz
