Bez přetvářky a s humorem sobě vlastním se Václav Vydra v pořadu 7 pádů Honzy Dědka rozpovídal o tom, proč ho herectví zpočátku vůbec nelákalo, jak se postupně stal stálicí českého divadla a proč jsou organizátoři a inspicienti z jeho dochvilnosti často na pokraji zhroucení. Co všechno herec během let zvoral a co říká na to, že na něj někdy čeká celé divadlo? V následujících řádcích se dozvíte více o jeho zmatcích, úsměvných historkách a herecké cestě plné paradoxů.
Trapný začátek
Herectví ho původně vůbec nelákalo. Vydra přiznal, že jako mladý považoval hereckou profesi za trapnou a nehodlal se po rodičích vydat stejnou cestou. Nakonec se ale před kameru a na jeviště postavil a dnes je z něj známá a uznávaná postava české kulturní scény. V pořadu otevřeně promluvil o svých pocitech z počátků kariéry a přiznal, že jeho cesta nebyla tak samozřejmá, jak by se mohlo zdát.
Hvězda na poslední chvíli
V Divadle na Vinohradech, kde působí už od roku 1995, se stal legendou nejen díky svému herectví, ale i kvůli své věčné nedochvilnosti. Ostatní herci chodí na představení s dostatečným předstihem, ale Vydra má svůj vlastní časový režim. „Když hrajeme od sedmi, tak v sedm jsem oblečen v kostýmu. Ale jestli přijdu do divadla za tři minuty sedm… To záleží na tom, jak mám složitý kostým,“ vtipkoval.
Výměna divadla za klub
Jedním z největších trapasů bylo, když se vydal na večeři do klubu Divadla na Vinohradech v domnění, že tam má představení. „Ve čtvrt na sedm jsem vylezl z auta a zvonil mi telefon. Volal mi inspicient, kde jsem. Ať jdu rovnou do divadla, že mi chce říct nějaké změny. A najednou mi to došlo. Že nehraju na Vinohradech, ale v Teplicích,“ svěřil se herec s jednou z největších organizačních chyb, které se mu v poslední době přihodily.
Dvojitý zmatek
Nezůstalo však jen u jedné chyby. Dva dny po záměně divadel ho postihl další podobný omyl. „Dva dny nato jsem takhle točil ve Kbelích a za pět minut sedm mi zvonil telefon se stejným problémem. Tak jsme začali asi v půl osmé,“ popsal situaci, která musela potrápit nejen diváky, ale hlavně celou produkci.
Nejde o pravidlo
Ačkoliv se může zdát, že se jeho časové přehmaty dějí neustále, herec tvrdí, že nejde o běžný stav. „To jsou takové excesy, které se mi zcela výjimečně stanou,“ tvrdí s úsměvem. Přesto jsou tyto historky natolik výrazné, že už patří k jeho mediálnímu obrazu.
Stařík s novým přístupem
Nakonec přece jen přiznává, že s přibývajícím věkem se začíná měnit. „Ale už stárnu, už jsem taky vyměkl, už jsem i čtvrt hodiny napřed,“ uzavírá své vyprávění s nadsázkou. Možná tedy přichází čas, kdy si Vydra získá sympatie nejen svým hereckým talentem, ale i lepší dochvilností.
Zdroj: iDNES.cz
