V následujících řádcích se dozvíte, co zaznělo při jednání mezi českým ministrem zahraničí Janem Lipavským a jeho německým protějškem Johannem Wadephulem. Hovořilo se nejen o pokračující ruské agresi proti Ukrajině, ale i o strategické spolupráci, sankcích, omezení ruských diplomatů a budoucnosti evropské bezpečnosti. Německý diplomat přednesl ostré varování směrem k ruskému prezidentovi Putinovi a upozornil na to, že útoky na Ukrajinu pokračují každou noc. Celé jednání odhalilo řadu závažných postojů, které formují evropskou reakci na válku.

Ocenění české muniční iniciativy

Jan Lipavský na úvod schůzky v Praze poděkoval Německu za výrazný příspěvek do české muniční iniciativy, která má za cíl pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi. Vyzdvihl, že se jedná o jeden z největších příspěvků, které iniciativa obdržela. Johannes Wadephul potvrdil, že Německo přispělo více než miliardou eur, tedy téměř 25 miliardami korun. Tento krok podle něj dokazuje odhodlání Německa podporovat Ukrajinu nejen slovy, ale i konkrétními činy.

Raketové útoky bez přestávky

Šéf německé diplomacie během jednání otevřeně upozornil na brutalitu ruské války. „Putin každou noc zasypává ukrajinská města novými útoky, drony, raketami. Jasně to ukazuje, že ruský prezident nemá zájem o mír,“ prohlásil Wadephul a dodal, že tato válka neohrožuje pouze Ukrajinu, ale i celý evropský mírový a bezpečnostní rámec. Z jeho slov zaznívala naléhavost a varování před podceňováním ruských úmyslů.

Tlak na Rusko musí pokračovat

Wadephul vyzdvihl i potřebu dalšího stupňování tlaku na Rusko prostřednictvím sankcí, například proti tzv. stínové flotile nebo v oblasti obchodu s ropou. V tomto směru Evropa podle něj úzce spolupracuje i se Spojenými státy. Jeho výzva k větší jednotě a koordinaci byla jasná – bez rozhodných kroků nemůže Evropa čelit ruské hrozbě efektivně.

Omezování pohybu ruských diplomatů

Český návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v rámci schengenského prostoru je podle Wadephula legitimn. Vyžaduje ale detailní právní úpravu a přípravu na případné odvetné kroky ze strany Moskvy. Zdůraznil, že Německo už nyní klade přísné podmínky pro akreditaci ruských diplomatů, a naznačil, že celá EU by měla být v této oblasti důslednější.

Muniční iniciativa mění situaci

Wadephul připomněl slova generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, že díky muniční iniciativě se podařilo na Ukrajinu dodat více než tři miliony nábojů, přičemž jen za loňský rok to bylo 1,5 milionu. Německý ministr zároveň oznámil, že oslovuje další evropské partnery, aby poskytli další materiál. Zejména prostředky protivzdušné obrany, které jsou nyní pro Ukrajinu klíčové.

Nový strategický program

Ministři během jednání podepsali nový pracovní program Strategického dialogu mezi Českem a Německem pro roky 2025 až 2027. Jan Lipavský upřesnil, že se bude týkat mimo jiné obrany, energetické bezpečnosti či dopravní infrastruktury. Jde o důkaz toho, že spolupráce mezi oběma zeměmi se nadále prohlubuje a že otázky bezpečnosti patří mezi jejich hlavní priority.

Podpora Fondu budoucnosti

Debata se dotkla i česko-německého fondu budoucnosti, který podle Wadephula od roku 1997 sehrál důležitou roli ve sbližování obou národů. „Skoro 30 let umožňuje nespočet velmi konkrétních projektů a setkávání. Chtěl bych říci, že osobně udělám vše pro to, aby bylo zajištěno financování,“ zdůraznil německý ministr. Dále naznačil, že Německo počítá s jeho další podporou.

Migrace a ekonomická spolupráce

Závěrem se ministři věnovali i praktickým tématům jako je migrace, ekonomická spolupráce či dopravní propojení. Jan Lipavský ocenil obnovení samostatné česko-německé parlamentní skupiny v Bundestagu, která podle něj zlepší vzájemnou komunikaci a koordinaci. Celé jednání tak ukázalo, že Česko a Německo čelí výzvám ruku v ruce a jejich postoje vůči ruské agresi zůstávají pevné a konzistentní.

Zdroj: iDnes.cz