Mojmír Maděrič patřil k osobnostem, které veřejnost znala, slyšela a měla ráda, aniž by si vždy uvědomovala, kolik rolí a příběhů se za jeho jménem skrývá. V následujících řádcích se vrátíme k jeho profesní cestě, soukromému životu i dramatickým zdravotním zvratům, které mu v posledních letech převrátily život vzhůru nohama. Je to příběh o talentu, vnitřní síle a chuti žít naplno až do posledních okamžiků.
Tvář i hlas, který si lidé pamatují
Mojmír Maděrič se do paměti diváků zapsal hned několika způsoby. Jedni si ho vybaví jako moderátora oblíbeného pořadu Mňam aneb Prima vařečka, jiní si okamžitě vybaví jeho hlas spojený s kultovním animovaným seriálem Simpsonovi. Pro mnohé ale zůstával především charismatickým hercem, který působil přirozeně, lidsky a vždy s lehkým nadhledem. Jeho vystupování nikdy nepůsobilo okázale, přesto si dokázal získat pozornost publika a udržet si ji dlouhé roky.
Hudba a herectví v genech
Narodil se 7. srpna 1955 v Polešovicích u Uherského Hradiště do početné rodiny, kde hudba patřila k běžnému každodennímu životu. Měl pět sourozenců a společné muzicírování u nich doma nebylo výjimkou, ale pravidlem. Není proto překvapivé, že i on brzy sáhl po nástrojích a našel zalíbení v hudbě. Hrál na basovou kytaru, kytaru i další nástroje a už od mládí bylo jasné, že má výrazný umělecký potenciál.
Cesta na divadelní prkna
Po absolvování gymnázia v Uherském Hradišti zamířil na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, kde vystudoval činoherní herectví a školu úspěšně dokončil v roce 1978. První profesní zkušenosti sbíral v brněnském Divadle na provázku, kde se formoval jeho herecký projev. Později se jeho kariéra rozšířila i do Prahy, kam se přesunul v roce 1988 a kde vystřídal řadu známých scén, mezi nimi Divadlo Kalich, Ta Fantastika či Činoherní klub.
Televize a spolupráce, na které se nezapomíná
Vedle divadla se výrazně prosadil také na televizních obrazovkách. Diváci ho mohli vídat například v seriálech Modrý kód, Ulice, Bakaláři nebo Kriminálka Anděl. Už v osmdesátých letech na sebe upozornil i spoluprací s brněnským silákem Frantou Kocourkem, s nímž objížděl různá vystoupení a show. V těchto projektech působil nejen jako moderátor, ale i jako výrazná jevištní osobnost, která dokázala improvizovat a bavit publikum.
Hlas, který zněl generacím
Zcela zásadní kapitolou jeho kariéry byl dabing. Právě díky němu se stal hlasem, který si lidé spojovali s konkrétními postavami a emocemi. Nejvýraznější stopu zanechal jako Waylon Smithers v seriálu Simpsonovi. Jeho projev byl nezaměnitelný a přirozený, díky čemuž si získal přízeň několika generací diváků. Dabing bral jako plnohodnotnou hereckou disciplínu a věnoval mu maximální péči.
Rodina a únik z městs,,kého shonu
Se svou manželkou Jitkou, která pracovala jako kadeřnice, prožil téměř čtyři desetiletí společného života. Společně vychovali syna Vojtěcha a dceru Elišku. Zatímco dříve žili v pražské Hostivaři, postupem času zatoužili po klidu a větším prostoru. Nový domov našli mezi Mnichovým Hradištěm a bývalým vojenským prostorem Ralsko, kde si přestavěli objekt někdejší hospody a užívali si ticho, přírodu a obyčejné chvíle.
Osudový pád, který změnil všechno
Zásadní zlom v jeho životě přišel po zdánlivě banálním pádu na zledovatělém přechodu. Zpočátku tomu nepřikládal velkou váhu, jenže brzy se začaly objevovat vážné zdravotní potíže. Koleno otékalo, mizela chuť k jídlu a váha šla rychle dolů. Lékaři nakonec odhalili nebezpečný zánět, který byl dlouho skrytý a mohl mít fatální následky. Kvůli zdravotním komplikacím zhubl zhruba třicet kilogramů a jeho vzhled se výrazně změnil.
Druhá šance a tiché loučení
Navzdory těžkým zkouškám si dokázal vážit každého dne. Volný čas trávil nejraději venku, na zahradě nebo pod pergolou, kde si užíval klid a obyčejné radosti. Sám říkal, že manuální práce mu nikdy nebyla blízká, přesto si venkovský život zamiloval. Především ale cítil vděčnost za druhou šanci, kterou dostal, a chtěl z ní vytěžit maximum. Odešel ve věku 70 let, přičemž okolnosti jeho úmrtí zůstávají zatím bez bližších detailů.
Zdroj: Medium.cz
