Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu v posledních dnech rozpoutali bouřlivou debatu, která sahá daleko za zdi redakcí. Vznikla iniciativa, jež otevřeně varuje před možným ovládnutím veřejnoprávních médií a upozorňuje na zásadní rizika spojená se zrušením koncesionářských poplatků. V následujících odstavcích se podíváme na to, kdo stojí za peticí, čeho se signatáři obávají a proč jejich varování vyvolává silné reakce nejen mezi politiky, ale i veřejností.

Vlna nespokojenosti v redakcích

V redakcích České televize a Českého rozhlasu se během několika týdnů zrodila iniciativa, která rychle nabrala nečekaný rozsah. Text petice podepsaly zhruba dva tisíce zaměstnanců z různých oddělení i regionů, čímž dali jasně najevo, že nejde o izolovaný názor několika jednotlivců. Podpis mohl připojit kdokoliv, kdo v některé z institucí pracuje, a právě tato otevřenost dodala celé akci váhu. Zaměstnanci se shodují v tom, že současná situace kolem financování médií veřejné služby v nich vyvolává vážné obavy o budoucí směřování obou institucí.

Strach z politického vlivu

Hlavní obavou signatářů zůstává možnost, že by zrušení koncesionářských poplatků otevřelo dveře přímé politické kontrole. V textu petice zaznívá varování, že přesun financování pod státní rozpočet by mohl znamenat zásadní zásah do nezávislosti médií. Zaměstnanci otevřeně píší: „Máme obavu ze snahy o ovládnutí médií veřejné služby. Cestou k tomu může být vládní plán na zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení obou institucí pod státní rozpočet, a tedy i vládní kontrolu. Politické útoky na obě veřejnoprávní instituce naše obavy jen prohlubují,“ a dávají tak najevo, že nejde jen o finance, ale o samotnou podstatu fungování veřejnoprávních médií.

Odpovědnost vůči veřejnosti

Podle signatářů současný systém financování zajišťuje, že Česká televize i Český rozhlas zůstávají odpovědné především veřejnosti, nikoli politickým stranám. Právě tato nezávislost má podle nich zásadní význam pro důvěryhodnost zpravodajství a stabilitu institucí. Zaměstnanci zdůrazňují, že chtějí sloužit občanům bez ohledu na to, kdo právě drží politickou moc. Obávají se, že změna modelu financování by mohla tuto rovnováhu narušit a vystavit média tlaku, který by ovlivnil jejich každodenní práci.

Známé tváře mezi signatáři

Pod text petice se podepsaly i známé osobnosti veřejnoprávních médií, což celé iniciativě dodalo další rozměr. Svůj podpis připojil například moderátor Daniel Stach, jeho kolega Jakub Železný nebo zpravodajka Českého rozhlasu v Bruselu Zdeňka Trachtová. Tito lidé se netají tím, že změny připravované bez široké odborné debaty považují za nebezpečné. V petici zaznívá i další silné varování: „Naše znepokojení vyvolávají i okolnosti přípravy návrhu na zásadní změnu statutu veřejnoprávních médií bez dostatečné veřejné a odborné debaty. A bez přesvědčivých argumentů pro změnu současného osvědčeného modelu. Jsme odhodlaní chránit principy, na kterých média veřejné služby – jeden z pilířů demokracie – stojí už desítky let,“.

Výzva ministrovi kultury

Do diskuse se zapojili také generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu, kteří na začátku února společně vyzvali ministra kultury Oto Klempíře k otevřené debatě o budoucnosti financování médií veřejné služby. Volají po vytvoření pracovní skupiny, která by se změnami zabývala odborně a transparentně. Podle jejich slov by jakákoliv zásadní změna měla projít důkladnou analýzou a veřejnou diskusí, nikoli být přijata narychlo pod politickým tlakem.

Politické sliby a realita

Vláda mezitím oznámila, že se zrušením koncesionářských poplatků počítá, přičemž koaliční rada se na tomto kroku shodla už koncem ledna. Konec poplatků před volbami slibovala také opoziční hnutí ANO a SPD, což téma ještě více politizovalo. Zaměstnanci médií však upozorňují, že podobné sliby mohou mít dalekosáhlé důsledky, které si veřejnost možná plně neuvědomuje. Podle nich nejde o populární gesto, ale o zásah do fungování institucí, které mají chránit demokratické hodnoty.

Varování ze Senátu

Proti zrušení koncesionářských poplatků se postavil Senát, který upozornil na riziko subjektivního rozhodování a politické svévole. Senátoři varují, že financování ze státního rozpočtu by mohlo veřejnoprávní média vystavit tlaku aktuální politické reprezentace. Toto stanovisko dává zaměstnancům ČT a ČRo za pravdu v tom, že jejich obavy nejsou přehnané. Spor o poplatky se tak mění v zásadní střet o budoucí podobu českých médií veřejné služby.

Zdroj: iDNES.cz