Známý šéfkuchař Zdeněk Pohlreich se nečekaně ocitl v centru politické debaty. Jeho veřejné prohlášení, že se možná nezúčastní letošních voleb, protože si „nechce kazit náladu politickým vývojem“, odstartovalo rozsáhlou vlnu reakcí. Diskuse o tom, zda je v demokracii legitimní volební neúčast, se rozhořela nejen mezi politiky, ale i ve společnosti a na sociálních sítích.

Odmítání předvolební taškařice

Pohlreich v rozhovoru s Čestmírem Strakatým jasně řekl: „Tentokrát se voleb určitě nezúčastním, protože moje znechucení tou taškařicí, které se říká předvolební kampaň, dosáhlo takové úrovně, že jsem si to pro sebe vyhodnotil, že je nejčistší se na tom vůbec nepodílet.“ Tím ale spustil lavinu kritiky i obdivu. V pořadu Prostor X pak dodal, že mu už je nanic z atmosféry připomínající věčné derby mezi Spartou a Slavií. Přesto přiznal, že si nechává otevřená vrátka a konečné rozhodnutí padne až na poslední chvíli.

Vlna kritiky z politických řad

Premiér Petr Fiala se vůči jeho slovům ostře vymezil a absenci u voleb označil za „hloupost“. Kritické reakce ale přišly i od dalších osobností. Jiří Lobkowicz přirovnal Pohlreichovo rozhodnutí k situaci, kdy by kuchař odmítl používat sůl. „Zdeňku, nevolit, protože vás politika nebaví, je jako kdyby kuchař řekl, že přestane solit, protože mu sůl zkazila náladu. Výsledek? Jídlo bez chuti. A stejně tak i demokracie bez účasti,“ uvedl Lobkowicz. Silná slova padala i od influencerů, kteří mluvili o rezignaci a nezodpovědnosti.

Historické paralely s Kocábem

Zároveň se ukázalo, že nejde o zcela nový jev. Už během prezidentských voleb v roce 2023 hudebník Michael Kocáb veřejně oznámil, že se raději zdrží hlasování. Odůvodnil to tím, že oba postupující kandidáti – Andrej Babiš i Petr Pavel – mají komunistickou minulost. „Je to legitimní politický nástroj,“ tvrdil tehdy Kocáb. Tím podpořil názor, že i neúčast může být formou postoje.

Masový fenomén nevoličů

Podle průzkumu agentury STEM/MARK se letos k volbám nechystají více než tři miliony lidí. Zhruba 1,4 milionu tvoří chroničtí nevoliči, kteří k urnám chodí jen výjimečně. Dalších 1,5 milionu pak tzv. vlažní voliči, kteří se rozhodují nahodile. Hlavním důvodem je podle analytika Radka Pilečka nedůvěra v politiku a pocit, že „není koho volit“. Důvěra veřejnosti je skutečně nízká – Poslanecké sněmovně věří jen osm procent lidí a vládě kolem deseti.

Klesající volební účast

Statistiky ukazují, že účast na volbách v Česku dlouhodobě kolísá. Zatímco v roce 2017 dorazilo k urnám 60,8 procenta voličů, o čtyři roky později to bylo 65,4 procenta. Letos se však podle modelu Medianu očekává účast pouhých 57,5 procenta. Znamenalo by to prudký pokles, který politici i veřejní činitelé vnímají jako alarmující.

Apely politiků a influencerů

V reakci na rostoucí počet nevoličů zaznívají výzvy k aktivní účasti. Ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan zdůraznil: „Běžte volit! V těchto volbách jde o dobrý výsledek demokratických stran.“ Podobně se vyjádřili i influenceři. Například Martin Mikyska alias Mikýř nebo Jan Špaček přímo reagovali na Pohlreichova slova a varovali, že rezignace na volební právo je nebezpečná.

Rozdílný přístup k volbám

Odborníci připomínají, že lidé mají k různým typům voleb odlišný přístup. Prezidentské nebo komunální považují za důležitější, protože v nich figurují konkrétní osobnosti, které volič zná. Naopak parlamentní či evropské volby bývají vnímány jako nepřehledné a příliš vzdálené. To může vysvětlovat, proč právě u nich bývá účast nižší.

Možná řešení problému

Jako možné cesty ke zvýšení volební účasti se nabízí modernizace volebního procesu. Odborníci vidí potenciál především v internetovém hlasování, které by mohlo oslovit zejména mladší generace. Naopak korespondenční volba by podle expertů změnu nepřinesla. Otázkou ale zůstává, zda dokáže technické řešení vyvážit hluboce zakořeněnou nedůvěru lidí v politiku.

Co Pohlreich skutečně odstartoval

Zdeněk Pohlreich svým prohlášením bezpochyby nastavil zrcadlo celé společnosti. Jeho nechuť k volebnímu procesu vyvolala diskusi, která přesahuje jeho osobní rozhodnutí. Odráží pocit rezignace a nedůvěry, který sdílí miliony Čechů. Zda se ale tato nálada přetaví v ještě nižší účast, nebo naopak probudí v lidech chuť k urnám přijít, ukážou až nadcházející volby.

Zdroj: Echo24.cz