Laura Birksová je spisovatelka z New Jersey. Maminka 4-ročních dvojčat, která se rozhodla napsat otevřený dopis, který primárně věnovala svému manželovi.
Laura napsala tento dopis z důvodu, že svému drahému chtěla vysvětlit, proč už není tou ženou, kterou si kdysi vzal. Všechny ty probdělé noci s dětmi a nekonečné domácí práce, které vyplývaly z její pozice matky, ji změnily nejen jako člověka, ale i jejich vztah.
Můj drahý manželi,
Je mi to líto.
Je mi líto, že jsi byl zanedbaný poslední čtyři roky. Je mi líto, že tvé potřeby jsou druhotné. Ujišťuji tě, že si stále mezi mými prioritami, jen už ne více na prvním místě.
Vím, že máš své potřeby, přání, sny a touhy. Pokud ti řeknu, že chci být tvou oporou, tak to myslím vážně. Vím, že tě unavují mé neustále výmluvy, že jsem unavená, bolí mě hlava, nebo mi akorát vadí když zachrápeš. Věř mi, přeji si, abych měla tolik energie, kolik před pěti lety. Nebo alespoň tolik jako před dvěma týdny, když jsem desetkrát vyprala a to vše i vyžehlila a odložila do skříní. Samozřejmě, tys to neviděl, protože jsem tě nechala pospat si.
Vím, že některé dny to vypadá, jako kdybychom byli jen obchodní partneři. A máš pravdu. Některé dny, ba dokonce týdny tak opravdu vypadají. Věz, že bych chtěla lépe pro nás, pro naše manželství. Protože my spolu jsme opravdu dobrá dvojice.[hana-code-insert name=’google‘ /]
Problém je, že můj život, můj mozek a mé tělo je zahaleno statusem matky našim dvěma chlapcům, kteří vypadají přesně jako ty. Dokonce i když usnuli a my sedíce na gauči se díváme na film, můj mozek je nastaven na ostražitost matky.
Myslím na zítřek a na to, co bude za 10 let. Přemýšlím, zda máš připravené oblečení na zítra do práce. Mám obavy o peníze, milníky a mléko. Máme dost mléka? Nevím, jak vypnout „mód matky“. Je to to, kým jsem. A je to fyzicky, emocionálně a psychicky vyčerpávající.
Nechci, abys si myslel, že už nejsi pro mě tak důležitý jako kdysi. Bez tebe bych nemohla žít tento život a ani bych nechtěla. Ale jednoduchou skutečností je to, že si dospělý a umíš si věci udělat sám pro sebe. Ano, můžeš volit a udělat si oběd. Můžeš řídit auto i si vybavit termín u lékaře.
Když přijdeš domů z práce, naneštěstí vidíš mou nejhorší stránku. Našim dětem dávám to nejlepší. Ale je zde malé tajemství: Někdy, některé dny, tu prostě není nejlepší stránka. Prostě neexistuje.
Nemohu se starat o tvé zdraví, o zdraví chlapců, o zvířata a o sebe. Kdo zůstane zanedbaný? Ne ty. Ne naše děti, nebo zvířata. Když řeknu, že se necítím dobře, nebo jsem nespala, bylo to proto, protože jsem se nestarala o sebe.
Ano. Řekneš mi, abych šla k lékaři, jedla lépe a pila více, ale já jsem na posledním místě. Já jsem ten člověk, který dává. Jen já to umím udělat.
Mám starosti o tvou nespavost, alergie a bolesti kolene. Mám starosti o Alexovy vyrážky a Benovu rýmu. Beru na vědomí stav uší našeho psa a kolik bude stát návštěva veterináře.[hana-code-insert name=’Dole‘ /]
Když pomyslím na to všechno, začínám mít starosti o špinavém akváriu, ve kterém je třeba vyměnit vodu. Vždy jen přidávám na nikdy nekončící seznam věcí, který mi bude dělat výčitky každou noc, když usínám. Nic z tohoto není tvá vina. Nekárám tě, ani si nepřeji, abys byl odlišný.
Děláš neuvěřitelné věci pro naši rodinu. Pracuješ více než kdokoliv, koho znám. Staráš se o lidi více, včetně mě, než ledajaký člověk. Miluji tě vždy více, když vidím, jak pomáháš někomu, i když víš, že pomoc z té druhé strany nikdy nepřijde. Si ten nejlepší, nejvíce milující otec pro naše děti. Je tu přece důvod, proč pláčou, když odcházíš do práce. Jsi jejich vzorem a ta myšlenka mě naplňuje láskou a pýchou.
Nejsem ta žena, kterou jsi si vzal před 11 lety. Změnila jsem se v manželku, matku, přítelkyni a manažerku domácnosti. Jsem pokojská, kuchařka a domácí. Jsem zlepšovač nálady a knihovna. Jsem sestřička ve dne a v noci.
Nezměnila bych nic z toho. Nechci jiný život. Miluji tě a miluji život, který jsme si vytvořili. Ale už nejsem ta spontánní, pivo pijící, sexy špatná žena, kterou si tehdy potkal. Jsem matka. A to je všechno čím jsem.
S láskou,
Tvá manželka
