Julie Cousins pracovala několik desítek let jako uklízečka v anglické bance. Tuto práci ale neměla ráda a nepracovalo se ji dobře především z důvodu, že ve firmě panovaly špatné vztahy mezi nadřízenými a jejich „poddanými“.

Nadřízení nešli pro nadávky a urážky daleko

Julie byla ráda, když konečně nastal čas odchodu do důchodu. Bude mít od všech šéfů klid a bude si moci dělat, co chce ona sama. Než ale nastal samotný odchod, rozhodla se napsat krátký dopis, který směřovala právě na vedení. Měl ji připomenout, jak těžké zažívala časy a chtěla dostat dobré rády od ostatních. Dopis nakonec zveřejnil její syn na twitterovém účtu.

Všichni, kdo si dopis přečetli, nevěřili vlastním očím. Začali mezi sebou sdílet tento dopis, aby se dostal mezi spoustu obyvatel, a snad i k nějakým šéfům. Ti by si měli uvědomit jednu věc – že to jsou lidé, stejně jako kuchařky, ke kterým chodí na oběd nebo uklízečky, které dělají jejich kanceláře čistší.

Julie byla jak uklízečka pracovitá a měla ráda svou práci zorganizovanou

Jen díky ní banka mohla každé ráno otevírat čistá a voňavá. Vedení banky s ní ale nezacházelo zrovna hezky a chovali se vůči ní povýšeně. To se jí samozřejmě nelíbilo a rozhodla se v tom dopise uvést na pravou míru. Žena litovala jen toho, že ji trvalo 35 let, než se rozhodla svoje myšlenky převést na papír a ukázat tak světu, jak zlí mohou nadřízení být.

V dopise uvedla, že jejich chování nebylo ani průměrné a jejich agresivita mluví hlavně o nich, ne o ní samotné. Oni sami totiž nejsou lepší než uklízečka. Ihned, jak se dopis dostal na internet, stal se hitem. Žena napsáním dopisu udělala dobrou věc. Sama byla vychovaná tak, aby v práci jednala s každým stejně. Nezáleží na tom, jestli je to generální ředitel, uklízečka nebo kuchařka. Možná díky tomuto dopisu změní alespoň jeden nadřízený své chování k ostatním zaměstnancům.