Tato žena, matka samoživitelka jménem Michel, se rozhodla zasvětit svůj život bydlení ve velmi malém prostoru. Má k tomu samozřejmě své důvody. V žádném případě jí není lhostejná příroda a její osud tak, jak tomu v dnešní době bohužel bývá u většiny osob. Možná vám nyní vrtá hlavou, jaké důvody její rozhodnutí může mít. Až dočtete tento článek do konce, jistě si uvědomíte, jak důležité jsou důvody, ze kterých žena jednala a odstěhovala se do takto nezvykle malého domečku. Z její ohleduplnosti k přírodě by si každý z nás měl jistě alespoň trochu vzít. Co ji vedlo k bydlení v tak stísněném prostoru?

I na malém prostoru se dá žít komfortně

Všichni jsme zvyklí, že se lidé žijící v panelácích naopak stěhují na okraje měst, případně na vesnice a do obcí za účelem lepšího bydlení. Michel je ženou, která světu dokázala, že komfort nezávisí na velikosti vašeho bydlení, ale právě na tom, jak si uzpůsobíte interiér svého bydlení. Lidé žijí v domnění, že se na malém prostoru tvoří nedostatek místa pro běžnou manipulaci, vznikají hádky, každý nemá svůj pokoj, dochází k nedostatku místa z hlediska uskladňování potravin, ale i běžných věcí. Tohle všechno lze nazvat souhrnně komfortem, o který se lidé bojí, že v malém prostoru přijdou. Paní Michel ovšem ze zkušenosti mluví jinak.

Ohleduplnost k přírodě

Paní Michel nikdy nesnila o tom, nastěhovat se do velkého domu se zahradou, jak je tomu u většiny lidí. Její celoživotní sen byl přesně opačná. Toužila po tom nastěhovat se do jednoho z nejmenších domů na světě. A co že ji k tomu vedlo? Michel není lhostejný život přírody ani to, jak kvůli lidem jednoho dne skončí. Když si uvědomila, že touto rychlostí budou jednoho dne všude stát domy a žádná příroda, rozhodla se jednat. Začala u sebe, jak je to nejlepší, když se k ní přidá více lidí, jistě se jim podaří zachránit kus přírody.