Herec Antonín Navrátil otevřeně promluvil o dramatu, které už přes tři dekády hýbe jeho soukromým životem. V novém článku přinášíme šokující svědectví o jeho boji za navrácení mentálně postižené dcery Kateřiny, kterou podle jeho slov „unesl“ justiční systém. Navrátil se rozhodl k radikálnímu kroku – vydává knihu, kde chce veřejně pojmenovat všechny, kdo mu podle něj ublížili. Co ho k tomu vedlo a proč věří, že jeho dcera nepatří do ústavu?

Dlouholeté trápení známého herce

Antonín Navrátil, kterého si televizní diváci pamatují především ze seriálu Kamarádi, zažívá už přes třicet let neustálý boj s institucemi. Jeho dcera Kateřina, která trpí mentálním hendikepem a podle lékařů má IQ pouhých 30, žije v ústavu, a to i přesto, že Navrátil tvrdí, že se o ni dokáže postarat sám. Herec je z celé situace psychicky vyčerpaný, ale nevzdává se a snaží se najít způsoby, jak změnit osud své dcery.

Rozchod, který všechno změnil

Zlom v hercově životě nastal v roce 1991, kdy se po návratu domů ocitl v prázdném bytě. Jeho tehdejší manželka se rozhodla odejít a odvedla s sebou i malou Kateřinu. Od té chvíle se Navrátil snaží získat dceru zpět, ale podle jeho slov naráží na neproniknutelný justiční systém. V osmnácti letech byla Kateřina zbavena svéprávnosti a od té doby žije v ústavní péči.

Drsná slova na adresu justice

Antonín Navrátil rozhodně nevolí diplomatický jazyk. Veřejně viní soudní systém z toho, že ho připravil o dceru a zničil mu rodinu. „Přes 30 let bojuju s justičním feminacismem o unesenou dceru a prohrávám na celé čáře. Bojuju proti 50 lidem v taláru, kteří lžou, kradou a vraždí vaše dítě. Drží ho v ústavech, kam nepatří,“ prohlásil herec podle Blesk.cz.

Sílu mu dodává hudba i psaní

I přes beznadějnou situaci se Navrátil nevzdává. Inspiraci čerpá z hudby, která mu pomáhá udržet psychickou rovnováhu. Právě proto se rozhodl sepsat svou zkušenost v připravované knize s názvem Zrůdy v taláru. V ní chce zveřejnit jména konkrétních osob, které podle něj zneužily svého postavení a poškodily nejen jeho, ale především jeho dceru.

Ostrá kritika vysokých míst

Herec se nebojí kritizovat ani vysoce postavené osoby. „A budu je všechny jmenovat, i když jsou mnozí opravdu vysoce postavení. Obrátil jsem se už na všechny typy a úrovně soudů, na státní zastupitelství, kriminálku, všechno marně,“ dodal podle téhož zdroje. Jeho slova vyvolala ostré reakce a rozproudila diskusi o fungování sociálního systému v České republice.

Otec, který se nevzdává

Z Navrátilových slov je patrné, že mu na dceři velmi záleží. Je přesvědčený, že by jí mohl zajistit láskyplné a bezpečné prostředí doma, a že její pobyt v ústavu je zbytečný a neadekvátní. Celou situaci považuje za osobní tragédii i důkaz selhání systému, který podle něj nepomáhá rodinám, ale je ničí.

Kniha jako zbraň a poslední naděje

Připravovaná kniha má být nejen formou osobní zpovědi, ale také nástrojem, kterým chce upozornit veřejnost na bezpráví, kterého se na jeho rodině podle něj dopustily úřady. Očekává se, že po jejím vydání se celá kauza znovu otevře a možná i přezkoumá. Navrátil doufá, že alespoň touto cestou se dočká spravedlnosti a znovu získá možnost být otcem naplno.

Nezůstane bez odezvy?

Příběh Antonína Navrátila může vyvolat zásadní společenskou debatu. Otců, kteří bojují o děti, je víc a jejich hlasy bývají často přeslechnuty. Zda kniha skutečně něco změní, ukáže čas. Jisté ale je, že herec se rozhodl bojovat až do konce a nevzdává se naděje, že jednou bude žít se svou dcerou mimo zdi ústavu.

Zdroj: Aplausin.cz