Ponořte se do aktuálního dění obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou. V následujících odstavcích zjistíte, jaké odvetné kroky podnikl Peking proti novým americkým clům, jak reagují čínští představitelé a proč hrozí vážné narušení globální ekonomické rovnováhy. Přiblížíme i pozadí sporu o skutečný rozsah obchodní bilance mezi těmito dvěma giganty.

Peking vrací úder prudkým navýšením cel

Čínské ministerstvo financí oznámilo, že od soboty zvýší odvetná cla na americké zboží ze stávajících 84 na 125 procent. Tento krok přichází jako odpověď na rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa, který navýšil cla na čínské produkty až na 145 procent. Podle Pekingu se Spojené státy dopouštějí vážného porušení mezinárodních obchodních pravidel a ekonomických principů. Ministerstvo financí označilo americká opatření za jednostranné šikanování a tlak, který je v přímém rozporu se zdravým rozumem a férovou mezinárodní soutěží. Vyostřování napětí mezi oběma největšími ekonomikami světa tak pokračuje s novou intenzitou.

Výrazná podpora prezidenta Si Ťin-pchinga

Prezident Si Ťin-pching při jednání se španělským premiérem Pedrem Sanchezem otevřeně podpořil postup své vlády. „Čína nikdy neustoupí nerozumnému chování,“ uvedl podle serveru South China Morning Post. Zároveň vyzval Evropskou unii, aby se postavila proti jednostrannému nátlaku ze strany Spojených států. Prezident zdůraznil, že v celní válce neexistují vítězové a ti, kdo půjdou proti světu, se nakonec ocitnou v izolaci. Jeho ostrá slova citovala také státní agentura Nová Čína. Si Ťin-pching dal jasně najevo, že Peking nehodlá ustupovat ani před tlakem z Bílého domu.

Série dalších odvetných opatření

Vedle zvýšených cel Peking pozastavil dovozní povolení šesti americkým firmám a uvalil omezení na export některých nerostů vzácných zemin. Tyto suroviny jsou klíčové pro výrobu elektroniky, elektromobilů i obranných technologií, a jejich omezením Čína zasahuje citlivé sektory americké ekonomiky. Tímto krokem ukazuje, že v případě potřeby využije celou škálu prostředků, aby ochránila své hospodářské zájmy. Peking tím dává jasný signál, že odpověď na americký tlak nebude omezena pouze na cla, ale zasáhne i další oblasti mezinárodního obchodu.

Spor eskaluje i na půdě WTO

Čína zároveň zahájila spor proti Spojeným státům u Světové obchodní organizace. Tvrdí, že americká cla odporují dohodám o clech a obchodě a porušují závazky, které Washington dříve přijal. Tento právní krok ukazuje, že Peking hodlá využít i diplomatické cesty k obraně svých práv na globálním trhu. Možnost mezinárodního sporu naznačuje, že obchodní válka může mít ještě širší dopady, pokud by se do ní zapojily další země, které nesouhlasí s jednostrannými kroky americké administrativy.

Trumpova strategie a její dopady

Prezident Trump postupně zvyšoval tlak na Čínu už od zavedení původních desetiprocentních cel, které letos v březnu zdvojnásobil na 20 procent. Své kroky odůvodnil snahou omezit dovoz látek spojených s fentanylovou krizí. Následovalo zavedení dalších cel ve výši 34 procent, a poté, co Čína reagovala stejnou mincí, Trump zvýšil sazby na 84 procent. Nyní došlo k dalšímu navýšení, které spolu s předchozími opatřeními zatěžuje čínské zboží celní sazbou 145 procent. Tento nepřetržitý řetězec opatření vystavuje oba státy značnému ekonomickému riziku a ohrožuje stabilitu globálního obchodu.

Čínská analýza vyvrací americká tvrzení

Čínské ministerstvo obchodu zveřejnilo analýzu, podle které je obchodní bilance mezi oběma zeměmi při započtení služeb a aktivit amerických firem působících v Číně prakticky vyrovnaná. Dokument uvádí, že v roce 2023 měla Čína deficit obchodu se službami s USA ve výši 26,57 miliardy dolarů, především v oblastech jako pojišťovnictví, bankovnictví nebo účetnictví. Peking obviňuje americkou administrativu, že zkresluje skutečné statistiky tím, že do svých údajů nezapočítává obchodní toky v sektoru služeb. Tento spor o čísla jen dále vyostřuje napětí a ztěžuje hledání případného kompromisu.

Zdroj: iDNES.cz